Příjemný večer, vážení!
Jsme stále na Šumavě, u krásné Teplé Vltavy.
Náš první výlet - Soumarské rašeliniště. Nalákaly mě fotky, vysnila jsem si příjemnou procházku po povalovém chodníku uprostřed krásné přírody. To snění se splnilo do puntíku. Posuďte sami...
Je to unikátně zrevitalizované rašeliniště po ukončené těžbě. Ta tu probíhala ještě v roce 2000. Celý proces rozkladu tu probíhá už od doby ledové...
Měli jsme štěstí, vyrazili jsme celkem časně a tak jsem celou naučnou stezku měli pro sebe. Tedy až na vyhlídkovou věž, kde svačila parta trpaslíků (rozuměj školková třída). Nechali jsme je v klidu užívali si ten přírodní ráj.
A jsme zpět u Vltavy. Tohle bylo první rašeliniště, které jsme na Šumavě prošli a s velkým nadšením. Vezmu vás ještě na jiná. Trochu mě mrzelo, že jsem se nedostala blíž k mostu u Lenory, bylo po dešti a část cesty byla opravdu neschůdná. Viděla jsem ho jen z dálky - zase jeden z "Madisonských" u nás (krytý, dřevěný, krásný :o)). A mimochodem - ve vesnici Lenora je obecní pec a červenci se tam pořádají slavnosti chleba.
Rozjeli jsme se tedy druhým směrem, pár kilometrů a jsem ve Volarech. Vlastně spíš nad nimi.
Velmi smutné, ale pro budoucí generace nesmírně důležité místo. Židovský hřbitov, i když trochu jiný, než je známe. Je tu pohřbeno 95 židovských žen umučených v okolí města při pochodu smrti. Psal se květen 1945.
Volary byly v červnu notně rozkopané, ale nakonec se mi podařilo najít několik domů, které tu zbyly po komunitě alpských horalů. Přinesli si sem svůj způsob života a architekturu, tak typickou pro území hor s pořádnou zimou. Domy jsou chráněnou památkou, slouží k bydlení nebo jako chalupy, v jednom najdete muzeum.
Přeji příjemný večer a hezký, z části už srpnový týden.
Vaše Helena
