Hezké odpoledne všem!
Už loni jsem vám chtěla ukázat něco, co u nás zaujímá čestné místo mezi jarními dekoracemi. Soupravu na vajíčka po manželově prababičce.
V rodině se traduje, že ji měl od dětství slíbenou, líbila se mu už tenkrát a líbí se nám stále. Je patrně z alpaky, trochu poškozená a jedna poklička na slánečku se nedochovala, ale stejně, je to prostě takový babičkovský poklad.
Teď ji mám ve skleníku v předsíni, společnost jí dělá pár jarních formiček, asi po stejné babičce.
Tady takový malý paradox - bílý modřenec. Ale je krásný!
A pokračujeme dál. Na tabulce jsem dala prostor našemu výtvarníkovi Adamovi - zadané téma byla asi jasné :o)
Jsem spokojená, využil nejen svých výtvarných, ale i jazykových znalostí. Co kdyby přišel na koledu třeba nějaký Ital nebo Francouz, že :o)
A poslední fotka je dekorace na červeném stolečku. Nápad viděný na Pinterestu jsem musela okamžitě zrealizovat - velká váza, v ní malá s větvemi jasmínu a vodou, meziprostor vyplněn dle libosti - u nás to je hromada plastových vajec do přírodna.
Tak se s vámi loučím, přeji pohodové dny a všem, kdo mají velikonoční prázdniny, užijte si je dle libosti.
Moc vás zdravím,
Vaše Helena