Příjemný večer všem!
Dnes ukončím seriál reportáží z Kréty.
U předchozích kapitol, které se často věnovaly návštěvám různých klášterů, jsem se několikrát v komentářích dočetla, že někteří uvažují o vstupu do kláštera :o). Nedivím se - žijeme většinou velmi rychlý, hektický, uspěchaný život plný stresů a hluku. Tohle všechno jakoby za branami klášterů mizí a neexistuje. Pokud tedy mohu doporučit, vstupte do tohoto :o)
Na dohled moře, město Chania, serpentinami dojedete na parkoviště a tahle zvědavá holka na všechno dohlíží. A má tu spoustu kamarádek.
Uděláte čelem vzad a vidíte tohle!
Na úpatí hory, pod zříceninou byzantského hradu vyrostly nové klášterní budovy. Jejich členitost a zároveň dokonalá účelnost tvoří impozantní celek - takový novodobý hrad. Chrysopigi monastery.
Jako do správného hradu se i sem přichází příjemnou pěšinou mezi bujnou vegetací, po mostku a spoustě schodů.
Prosím, pojďte dál...
Hned na nádvoří potkáme několik pilně pracujících jeptišek, jedna se nás ujímá a se skvělou angličtinou nás provede klášterem a jeho historii. Ta sahá do 16. století, tolik se podobá snad všem klášterům na Krétě. Rozmach v době benátské, zkáza za okupace osmanské říše, obnova a další roky zmaru za válek.
Hned na první pohled mě uchvátily úžasné mozaiky na nádvoří, před kostelem, vstupem do konventu, prostě všude.
Snad na viděnou, milovaný ostrove!
A krajky vytesané do pískovce...
Bylo to místo se skutečně jedinečnou atmosférou. Vypadá jako středověký hrad, ale slyšely jsme tam smích jeptišek. Bylo to moc milé.
Jsme na parkovišti, ale stále se nemohu vynadávat... A vidím jeptišku, která běží z kopce dolů, košík s jídlem, lahve s vodou, ovoce - asi v polovině serpentin kameníci dokončovali výzdobu kaple a ona jim nesla oběd.
Snad na viděnou, milovaný ostrove!
Mějte příjemný víkend.
Vaše Helena