Příjemný večer, vážení!
Dnes se vrátím k našemu krátkému pracovnímu pobytu ve Zlínském kraji. Už myslím potřetí jsem v podvečer zajeli k památníku Ploština.
Pokud si náhodou nemůžete vzpomenout - Ploština je vesnice, kterou 19. dubna 1945 nacisté vypálili a obyvatele zmasakrovali. Pochopitelně za podporu partyzánů.
Tak zmizela malebná pasekářská osada v předhůří Vizovických vrchů. Nezbylo nic. A přesto je to nesmírně silné, působivé místo. Dostaneme se sem většinou v naprosto neturistickém čase, tudíž i to liduprázdno umocňuje dojem z příběhu, působivého památníku, kouzelných výhledů na okolní kopce, z nebe, které se tu většinou mění velkou rychlostí...
Ještě poslední ohlédnutí...
Nakonec jsem se zastavili u Luhačovické přehrady. Mraky se roztrhaly a my si užili kouzelný západ slunce...
Tady tedy pár procházejících bylo, asfaltový chodník kolem vody nalákal i pár in-line bruslařů...
Mají tu zajímavé info tabule.
Dočetli jsme se třeba, že se o budování rozhodlo v roce 1910 po ničivé povodni. Fotky zatopeních Luhačovic byly opravdu děsivé...
Výstavba začala v roce 1912 a prováděla jí firma Ing. Vendelína Dvořáka z Pardubic. První světová válka stavbu přerušila a dokončila se až v roce 1921. Napuštěna byla v roce 1930.
Na závěr přidám jeden recept. Na IG sleduji německého kuchaře Achima, jeho recepty působí jednoduše a jedle.
V sobotu jsem jeden vyzkoušela
Schiacciata
Je to italské ploché pečivo z oblasti Toskánska. Kuchař si ho trochu přizpůsobil k obrazu svému, neobsahuje droždí, proto je příprava doslova expresní.
Těsto připravíme ve velké míse z 350 ml vlažné vody, 185 g hladké mouky, 50 ml olivového oleje a 1 lžíce soli. Vznikne něco jako palačinkové těsto. Přidáme bylinky (rozmarýn a tymián) a trochu nastrouhané citronové kůry.
Na následující fotce je náplň. Tady jsem už nevážila. Velkou bramboru jsem nakrájela na tenké plátky, cibuli na kolečka, půl balíčku chřestu na kousky. Parmazánem jsem nešetřila, hrubě jsem ho do těsta nastrouhala cca 100 g.
Vše jsem nasypala do těsta a promíchala. Do velké koláčové formy jsem dala pečící papír a směs na něj nalila. A šup do trouby vyhřáté na 200 stupňů.
No a do 30 minut máte dobrotu na stole. Mladí ochutnávali a ochutnávali, na manžela nezbylo :o) Se sklenkou bílého skvělá večeře.
A to je pro dnes vše!
Mějte se krásně a nezapomeňte - venku je jaro!
Vaše Helena
