Příjemný večer všem!
Minulý týden došlo na toužebně očekávaný dárek, který mi manžel nadělil loni pod stromeček. Výlet do Barcelony. Byla to má třetí návštěva toho úžasného města, které si musí zamilovat snad každý. Památky, moře, nespočet muzeí, spousta zeleně, usměvaví a ochotní lidé, báječné jídlo a pití, spoustu barev, vůní, hudby, to všechno najdete v tomto druhém největším městě Španělska a hlavním městě Katalánska.
Procházku začneme, jak jinak, u symbolu a monumentu Barcelony - Chrámu Sagrada Familia. Když jsem před ní stála poprvé, zapomněla jsem úžasem dýchat. Tentokrát jsem dýchala, ale užaslá jsem stále.
Antoni Gaudi, autor této stavby, to vymyslel dokonale. Nebojte, nebudu tady popisovat jednotlivé věže, jen vězte, že to je vlastně kamenná (i betonová) bible. Je tam opravdu všechno. Nebo spíš bude, až se jednou dostaví. Termíny dokončení se stále posunují, teď je plánovaný na rok 2026. Bude to 100 let od Gaudiho smrti, ale už teď se o tom dost pochybuje.
Fakt je jedno - Gaudiho fantazie byla bezbřehá!
Další zastávkou byl La Monumental. Překrásná secesní aréna, poslední, kde se v Barceloně konaly býčí zápasy.
Teď se využívá ke konání kulturních akcí, pojme až 25 tisíc diváků.
Pak jdete po ulici a ... lampa nahoře, voda dole.
Mířila jsem totiž k tomuto "kousku středověku", i když se jedná o modernistický palác Casa Terradas. Impozantní, kouzelná jako z pohádky. Říká se o ní, že teprve pohledem na ni můžeme pochopit katalánský modernismus. Nevím, jestli jsem ho pochopila, ale kdykoli se na něj pojedu znovu a znovu podívat.
Pokračujeme k velmi známé stavbě. Stojíme před Casa Mila. Častěji se jí říká La Pedrera, což znamená "hromada kamení" nebo "šutr z kamenolomu".
Casa Batló je považována za Gaudiho nejsecestější stavbu a musím říct, že to je moje nejmilejší. Jemné barvy, balkony, které vypadají jako škrabošky při karnevalu v Benátkách, krajkové mozaiky, to vše bohužel pod plachtou a lešením.
Hned vedle je Casa Amatller. Architekt Josep Puig zkombinoval secesi a katalánský modernismus.
A další impozantní stavba - Casa Lleó Morera. Všechny tři budovy patří do tzv. barcelonského "jablka sváru". No, někdy to tak bývá, domácí se hádají a celý svět se na to jezdí dívat.
Tohle místo jsem chtěla moc vidět, a nakonec jsem ho málem přešla. Jedná se totiž o patio historické budovy barcelonské university. Založena byla v roce 1450.
Kouzelné místo! Hezké to tam studenti mají, a nejen to patio...
A poslední překrásný dům Casa Lactancia Municipal. Postavena na začátku 20. století, opět mozaiky, opět překrásná výzdoba, novogotická okna... Složila něco jako sirotčinec.
Tak, bolí vás nohy. Můžou, právě jste ušli cca 11 kilomentrů.
A to bylo jen první odpoledne :o)
Tak nožky nahoru, naše objevování Barcelony zdaleka nekončí!
Tedy pro dnes ano!
Mějte se moc hezky!
Vaše Helena
