Sincerely Helena

...zámecký park...

Příjemný horký podvečer, vážení!

Jedno pozdní odpoledne začátkem května jsem si zajeli do Slatiňan. Zase. Nemáme to daleko a procházka zámeckým parkem je to pravé pro udržení duševní rovnováhy. Nad parkovištěm jsou pastviny, je jasné, že jsem je nepřešla jen tak. Jeden zvědavec se vždycky najde...

K zámku to je jen kousíček a jarní zahrada je plná příslibů krásné podívané... Nebudou moc řečnit, prostě se podívejte, jestli máte chuť.

Nemohli jsme minout dětské hospodářství, které dal zbudovat kníže Auersperg pro výchovu svých dětí. Takový malý milý skanzen :o)

Místa k odpočinku je tu i v dnešních dobách dost.

V parku najdete stovky rododendronů a azalek. Právě kvetly...

Procházku jsme zakončili u budovy Hřebčína.

Pokud Slatiňany neznáte a zaujaly vás, doporučuji jeden z dílů Skrytých skvostů (3. série)na ČT. Jaroslav Plesl vás seznámí se zámkem, okolím a velmi sympatickým kastelánem. Když přijedete a budete mít štěstí, možná vám nabídkou i buchtu, kterou pan kastelán upekl v zámecké kuchyni.

Mějte se moc krásně!

Vaše Helena

0komentářů

, by Helena Davidová

architektura, cestování

...povedená sobota...

Příjemný večer, vážení!

Dnes to bude o radosti a tak trochu o našem Adamovi. Před časem zaznamenal výběrové řízení na externího grafika Muzea Prahy. Ač zavalen prací, přihlásil se. Lákavá, kreativní práce. Co kdyby... A stalo se. Z práce má radost, jeho návrhy se líbí a realizují. Třeba jako tenhle plakát. Tak je jasné, že jsme se taky museli jet podívat.

Zámek Ctěnice, park, sýpky, stáje a jízdárna, prostě celý areál je opravdu příjemným místem. Líbí se mi věta, která na stránkách muzea: ... je tu klid, který si sem můžete přijít užít, až budete mít všeho po krk...

Užili jsme si komentovanou prohlídku kolem zámku, velmi zajímavá je expozice o řemeslech a nyní i loutkové komnaty Divadla bratří Formanů.

Stánky s květinami, zeleninou a jídlem a pitím. Všude klid, pohoda, dobrá nálada. Tak jsem trochu nakoupila - červený kadeřávek, černé rajče a mangold. No uvidíme...

Vyhlášené zámecké zahradnictví bylo v obležení, mě se moc líbil skleník :o)

Muzeum Prahy má hlavní budovu v Praze Na Poříčí, která se dlouhé roky rekonstruovala. Zvenku secesní kráska, uvnitř nadupaná moderními technologiemi. Nebyla jsem tam, vím to jen z vyprávění, ale určitě se tam chystám. Sledují, jaké úžasné akce muzeum pořádá - prvomájovou večeři pro zamilované, přespání v budově pro děti a dokonce příměstský tábor. Lákavé jsou i další objekty - třeba Müllerova vila, Clam - Gallasův palác nebo Dům U Zlatého prstenu. Tam jsem byla na několika výstavách a vždycky jsem se pokochala pohledem na Týnský chrám. A vyfotit ho, ale jako návštěvník mohu těžko otevřít okno :o) Adam tam byl pracovně a vzpomněl si. On mohl :o)

Užijte si krásný víkend!

Vaše Helena

28komentářů

, by Helena Davidová

domov, jaro

...ohlédnutí...

Příjemný nedělní večer všem!

Polovinu květnových dní máme za sebou, dnes se za nimi maličko ohlédnu. Jen takové drobnosti, kdy jsem stihla cvaknout fotku. Třeba tehdy, když jsem si z kávy s kamarádkou přinesla tuhle krásku.

Asi každý, kdo má zahrádku, byl v posledních týdnech v nějakém zahradnickém centru nebo zahradnictví. Už dlouho mluvím o pítku pro ptáky, zatím jen improvizuji, ale tahle jsou moc krásná. Jestli se ptáte, zatím žádné nemám, byl to rychlý nákup - tohle si musím rozmyslet...

Čas rebarborových dobrot je tady. Nemůžu se té vůně a chuti nabažit...

Narozeniny naší Terky a trochu opožděná oslava. Kytice, oběd podle přání - první grilování. Fotka halabala, jídlo se u nás prostě nefotí, ale jí :o)

Nesmí chybět dort, vlastně dva. Terka má vždycky sladký a slaný. Už je to tradice, o sladké zase tak nestojí, ale tenhle - á la jahodové tiramisu jí chutnal.

Tohle už je u nás klasika - domácí toastový chleba upečený v dortové formě, promazaný domácí lučinou s uzeným lososem a koprem.

A tuhle jsem dostala já - to mé dítě víc, jak má kytice pro mě vypadat. Pořád ji mám a je moc krásná.

Uvědomuji si, že mi dělají radost úplně obyčejné věci. Kalina právě kvete. Ty bílé bambule jsou prostě úžasné, vidím na ni z kuchyňského okna...

Týden byl náročný, nechyběly ani dramatické chvíle s mamkou. Jednou se na tohle téma možná rozpovídám, teď prostě nějak nemohu. A shodou okolností jsem byla ve městě sama s Aaronem (manžel se školil na druhém konci republiky). Ustála jsem to a odnesla si jedno - mám skvělé kamarádky a vůbec znám lidi se srdcem na pravém místě.

Manželovi na uvítanou a taky trochu jako relax jsem připravila nepečené mini cheesecaky a upekla jsem košíčky z listového těsta. Ty jsem ozdobila krémem s lososem. Dobré to bylo :o)

Mějte dobrý celý nový týden.

Vaše Helena

48komentářů

, by Helena Davidová

architektura, cestování

...Pecka byla pecka...

Příjemný den vám všem!

Dnešní dopoledne bylo... Prostě některé dny jsou horší než jiné. Raději zavzpomínám na něco hezkého. Letošní turistickou sezónu jsme s mužem zahájili na hradě Pecka. Najdete ho v Královehradeckém kraji nedaleko Nové Paky. Tak ho pojďme omrknout...

Parkoviště není jinak veliké, ale vešli jsme se. Pokud není místo, dá se parkovat ve stenojmenném městečku. K hradu to je kousek a jen mírně do kopce.

Původní hrad ze 13. století se postupem století proměnil v renesanční zámek. 17. století, to byla doba největší slávy. Nemůže za to nikdo jiný než hudebník, cestovatel, spisovatel a politik Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Nic netrvá věčně - život tohoto renesančního intelektuála ukončil kat Jan Midlář 21. června 1621 mečem na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání.

"Kobercové" sgrafito pokrývalo původně 3 zdi dnes už zříceného paláce. Význam nebyl jen dekorativní, ale i symbolický. Některé obrazce chránily před zlými silami. Dochoval se opravdu jen kousek...

Hrad, jako mnoho jiných majetků připadl po povstání Albrechtu z Valdštejna a poté kartuziánským mnichům. V roce 1830 tu byl obrovský požár a oprav se zámek dočkal až ve 20. století.

Provázel nás sám pan kastelán a nasadil vysokou laťku. Výklad nebyl o spoustě dat ale o souvislostech a zajímavostech. Třeba kvůli těmhle 200 let starých úlech se musí zavírat v červnu okna - včely si je stále umí najít :o)

Kdysi to byla maturitní otázka - cestopis Kryštofa Haranta :o)

Putování aneb cesta z království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta

A dovolím si i jednu hádanku - na co myslíte, že byl tenhle obrovský koš, který tam mají v černé kuchyni... No já to neuhádla...

Zřícený palác vypadal hezky už z oken. Tak jsem ho šla řádně prozkoumat. Bylo ještě chladno, ale modré nebe a staré "kamení", jak říkají u nás doma - já zářím spokojeností...