Příjemný večer, vážení!
V minulém příspěvku to možná vypadalo, že jsem se na Velikonoce nehnula z kuchyně. Ne, žádný strach. Stihli jsme výlet do Prahy (příspěvek bude) a pak v pondělí navečer, když děti odjeli, procházku.
Renesanční zámek je nejlépe vidět z valů, kvetoucí stromy daly snad ještě víc vyniknout jeho kráse.
Je tu vidět i na pardubický Norimberk - zadní fasády gotických a později renesančních domů ve dvou ulicích. Je to prý kvůli podobnosti s historickými ulicemi německého města. Mé oblíbené místo...
Pan košíkář se činil, na náměstí Republiky máme kouzelnou dekoraci.
Je tu vidět i na pardubický Norimberk - zadní fasády gotických a později renesančních domů ve dvou ulicích. Je to prý kvůli podobnosti s historickými ulicemi německého města. Mé oblíbené místo...
Park pod zámkem je stejně jako loni vyzdoben obřími velikonočními vejci a některé stromy zdobí vajíčka dětí z pardubických škol.
Obrovská stará magnolie si své kvetení dokonale načasovala...
Teď už jen stačí projít Zelenou Branou a jsem na překrásném renesančním Pernštýnském náměstí.
Zatímco u zámku a v parku byla spousta lidí, náměstí bylo skoro liduprázdné. Užijte si tu krásu. Je to místo, kde renesance z doby pánů z Pernštejna rozehrála svou noblesu a eleganci opravdu naplno.
Barokní morový sloup je doslova galerie svatých... Snad to v dobách morových pomáhalo. Za ním novorenesanční radnice. Dům U Jonáše - jeden ze symbolů Pardubic.
Opustili jsme ta fotogenická místa, jenže člověk nikdy neví... Tenhle krasavec nás kousek doprovázel a i takhle krásně zapózoval. Zatím je v hnízdě na komíně bývalé pekárny sám. Snad to bude brzo jinak...
Přeji krásnou neděli.
Vaše Helena























































