Příjemné nedělní odpoledne vám všem!
Při našem pobytu ve Františkových Lázních jsme taky trochu výletovali. Manžel se chtěl podívat na Rudou věž smrti, která sloužila v 50. letech 20. století jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II.. Věž jsme viděli, foťák jsem raději ani nevytáhla, v bezprostřední blízkosti je věznice Vykmanov, tak se to nesmí.
Pokračovali jsme do Jáchymova. Oba jsme ve městě byli před mnoha lety, nic hezké na něm nebylo, tak jsme byli zvědaví. No, na prohlídku dolu Svornost jsme nešli - stačil nám pohled na město. Hodně smutný pohled. Ve městě, které Šlikové díky těžbě stříbrné rudy pozvedli a zvelebili, zbyly jen ty renesanční domy se zatlučenými dveřmi a okenicemi, tu a tam vietnamský obchod, jinak nic. Celkem upravená je část u kostela, ale to je jen zlomek centra města.
Projeli jsme Radošovským "madisonským" mostem a šli obhlédnout bývalé lázně Kyselka.
Stav budov můžete porovnat s fotkami z roku 2021 tady . Musím říct, že žádné wow se tedy nekonalo. Dočetla jsem se, že projekt na obnovu sice získal první místo v jakési soutěži, ale peníze stále chybí.
Ani na druhé straně řeky to není žádná sláva...
V loňském roce se práce zaměřily na Mattoniho vilu (vypadat, že snad bude mít po letech střechu) a
Sumy na obnovu historických budov jsou neskutečné. Třeba ministerstvo kultury dalo na kopuli 1,1 milionu, což byla cca třetina nákladů. Spoustu peněz investovala i firma Mattoni (od roku 2011 víc jak 133 milionu korun). Zatím to z venku moc vidět není, i když dílčí úspěchy určitě jsou...
Ottův pavilon. Původní měděný plášť kopule byl zničen a rozkraden. Podařilo se zainteresovat dva umělecké pasíře a klempíře, kteří vytvořili repliku kopule. Snad jednou najde Kysibl svou ztracenou noblesu a krásu.
Vrátili jsme se do Františkových Lázní a ty zážitky jsme museli trochu vstřebat. Posadili jsme na zahrádku Společenského domu a dobře jsem udělali. Šarmantní, pozorná obsluha, výborná káva. A ten italský zvyk dát k objednanému alkoholickému nápoji něco na zub se nám moc líbil :o)
Výhled jsme měli na kouzelný lázeňský dům Kyjev.
Původní hostinec, pitný a společenský sál. Novorenesanční sál s bohatou štukovou výzdobou, verandou se sloupořadím a terasou v patře je skutečně elegance sama.
V restauraci Goethe je skleněná podlaha a pod ní snad největší akvárium v Evropě. Koi kapry jsme nezahlédla, vlastně ani tu vodu, odrážel se tu hlavně strop :o)
Mějte krásný večer a nový týden!
Vaše Helena
