Příjemný večer vám všem!
I po cestě se dá alespoň na chvíli zastavit a vidět něco krásného. Pravda, tuhle zastávku jsme si naplánovali předem. Ráno u Kolonády Reistna kousek za Valticemi bylo prostě nádherné.
Vrch Homole byl na stavbou s vyhlídkou jako dělaný. Obdélníkový půdorys, 24 sloupů s korintskými hlavicemi. Uprostřed vítězný oblouk. Stavitelem byl kníže Jan I. z Lichtenštejna, architektem Josef Hardtmuth. Vyhlídka a zároveň památník na otce a bratry hraběte.
Romantický klasicistní gloriet, reliéfy jsou inspirovány antikou.
Byli jsme tu už podruhé, zatím se nám nepodařilo trefit se do otvírací doby a užít si výhled ze střechy stavby. Nevadí, je na co koukat i tak. Ono to jednou vyjde. I proto, že chceme navštíví i Muzeum železné opony, které je v bezprostřední blízkosti.
Po roce 1945 se ocitla uprostřed železné opony a sloužila jako pozorovatelna pohraniční stráže. Teď si můžete vyšlápnout do Rakouska třeba pěšky a nikdo vás nezastaví...
No funí :o) Protože lítá :o) Fascinován prostorem...
Přes vinice je vidět Svatý kopeček a zámek v Mikulově
a ještě nakouknutí k sousedům.
Základnou pro naše cesty byl už potřetí Domek na vinohradech . Naprostá spokojenost. Všech :o)
Procházky vinohrady jsou krásné ráno i večer. Ta poetika nás nikdy neomrzí...
Aarona to baví moc - jdeme kolem ohrady s koňmi, zahrady plné drůbeže a na druhé straně jsou za plotem daňci. A občas proběhne vinohradem ušák nebo srnka...
Něco malého po procházce přijde vhod a když byl hlad větší, vyzkoušeli jsme restauraci restauraci nedalekého penzionu. Nebylo co vytknout.
Na tuhle cestu se prostě těšíme každý rok!
Mějte se moc krásně!
Vaše Helena
