Příjemný večer, vážení!
Bolest po odchodu Aaronka byla veliká. Někdo po takové zkušenosti už nikdy psa nechce, my bez něj být prostě nemůžeme. Měli jsme štěstí. První, kam se manžel díval byla chovatelská stanice, odkud jsme měli Aaronka a tam se právě narodila štěňátka - 4 holčičky a jeden pejsek. Je náš.
17. srpna jsme tedy jeli do Hroznové Lhoty a seznámili se. To je on Iggy Wulfkeena. Dojetí jsem se opravdu neubránila...
Hodinu jsme pobyli, pomuchli pejska i jeho sestřičky, potěšili si oko jejich škádlením a hraním. Ještě musí trochu povyrůst, ale opouštěla jsem ho jen nerada.
Doma probíhaly přípravy a velké těšení... Pak konečně přišel den D. 3. září jsme si pro Iggyho jeli. Ještě poslední siesta se sestrami
a jedeme. 3 a půl hodiny cesty jsme dali bez zastávky, nejprve chtěl sledovat cestu, ale pak si dal šlofíčka :o)
Na zahradě se mu líbí opravdu všechno, bude to zahradník :o) Vypadá jako plyšáček, ale je třeba být na pozoru - je rychlý a zvídavý :o)
Okamžitě je z něj filmová hvězda, krásné fotky se povedly i Verunce.
Měla jsem strach, že bude smutný, že mu bude chybět "rodina", ale velmi rychle nás adoptoval. Je to muchla i drak. Do pelíšku skáče šipku a pak přijde a chce pochovat :o)
A ty mističky jsou pořád prázdné :o) Ten ručník je zatím nutností - z vody na pití je občas brouzdaliště :o)
Je mu 11 týdnů a je to láska, i když se tenhle plyšák občas změní v piraňu. Prostě štěnátko...
Tak se, prosím, seznamte...
A mějte se moc hezky!
Vaše Helena
