Hezký večer, vážení!
Na cestě z Moravy poslední zastávka - jedna z největších perel italské renesance na sever od Alp - zámek Bučovice. V druhé polovině 16. století ho nechal postavit Jan Šembera z Boskovic. Bylo stvořeno reprezentační sídlo.
Velmi brzo přestal zámek sloužit pobytu panstva a stal se administrativním centrem a sídlem lichtensteinské účtárny. Proto byl ušetřen staveních úprav a my tu máme skvost.
Z pochopitelných důvodů jsem si užila jen exteriéry, ale ujišťuji vás, byl to krásný zážitek. Tak račte, renesanční zahrada čeká...
Je skutečně kouzelná! Elegantní, pravidelná, dokonale opečovávaná, skvostně ladící se zámkem samotným.
Byli jsem tam sami. Kouzlo toho prostoru bylo o to silnější.
Genius loci toho místa je... připadala jsem si jako v Itálii.
... tak už nefoť a pojď, chodit tím labyrintem mě moc baví...
Dominantou už tak impozantního arkádového nádvoří je Bakchova fontána. Je mladší než zámek, manýrismus, zbudovaná, jak jinak, pro potěšení ženy.
Na Bučovice budu ráda vzpomínat. Prošli jsme s Aaronem i náměstí, potkali milé a ochotné lidi.
Považte sami - nejprve tržnice a úžasná, vonící rajčata. Aaron umí spoustu věcí - cestuje, bez problémů zvládne náš oběd v restauraci nebo kavárnu, ale nakupovat s ním nechodím. Nemusím. Díky milému prodavači, který měl pochopení, jsem měla rajčata. A ten mlsný pes taky. Jedno dostal. Taky miluje rajčata :o) A pak květinářství a bylinky vyložené na chodníku. Úplně cizí paní přivolala prodavačku, ta milá slečna přišla ven, bylinky nabrala, uvnitř zabalila a přinesla mi je na chodník. A pomuchlala Aarona, jak jinak :o)
Prostě hezká zastávka.
Mějte se moc hezky!
Vaše Helena