Výtvarníci, spisovatelé, režiséři... jejich přítomnost udělala z této čtvrti pražský Montmarte. Dokonale ji popsal už Jan Neruda a děj svého romaneta sem zasadil Jakub Arbes.


Krom úchvatné podívané s minimem turistů (na rozdíl od nedalekého Pražského hradu) skýtá ještě jednu lahůdku - letní scénu divadla Ungelt. Ta byla i našim cílem.


Před divadlem jsem se ještě stihli občerstvit v půvabné kavárně Nový svět.



A pak už kultura. Páni Němec a Kostka rozehrály strhující podívanou! V jejich věku opravdu obdivuhodný výkon. Hra se hraje i na kamenné scéně, kdyby vás zaujala...


A ještě pár fotek setmělého, o to však romantičtějšího Nového světa.


Ano, najdete tu i roubenku. Neuvěřitelné, uprostřed Prahy. Tu třeba vlastnili dva nerozluční přátelé - Arnošt Lustig a spisovatel Ota Pavel.


A na malém náměstíčku je domeček, který nemá dveře (jsou jen naznačené na fasádě) a jen jedno okno.



A nakonec ještě pár jmen, spojených s tímto místem. Režisér Karel Kachyňa, výtvarník Jan Švankmajer, malíř Jan Zrzavý, výtvarník a grafik Jiří Anderle, scénárista Jindřich Polák (Pan Tau) a to nejsou zdaleka všechna slavná jména.


Prostě místo, kam se musím čas od času vracet...

Mějte krásný večer a zítra všichni školou povinní - vykročte pravou!

Moc vás zdravím! Vaše Helena

Poslední vrstva byla lučina s trochou sekaného kopru a soli, pokladená  černými olivami.
A pak už se jen skládalo. Použila jsem celozrnný toustový chleba (odkrajovala jsem kůrky). Vhodnou misku vyložíme fólií a pak už to jde jedna báseň. Hotový dort uložíme do lednice, ideálně přes noc.


Před podáváním potřeme celý povrch lučinou a trochu ozdobíme.


Pochutnali jsme si, s bílým vínem...


Rodinnému posezení předcházel výlet. Půl dne s mužem. Mám moc ráda takové dárky. Nejprve jsme se jeli podívat do arboreta v Žampachu. Provozuje ho Domov pod hradem (příspěvková organizace sociálních služeb Pardubického kraje).
Úžasné místo - 4 hektary, 3 části, 600 druhů rostlin, perfektní pořádek a dokonalý klid.

Vyhlídka na Orlické hory s přesnou mapkou, na co koukáte...





Nádvoří zámku, který je centrem všeho dění nejen v Domově, ale i ve vesnici. Kdyby jste jeli kolen, zastavte se.


Pak mě muž vezl do nedalekého Letohradu. Nedávno tam byl pracovně, moc se mu tam líbilo. Kouzelné maloměsto. Raně barokní zámek je opravený a živoucí. Tak to mám ráda. Je v něm gymnázium, ZUŠ, muzeum, knihovna, hotel a restaurace. Přilehlý park láká k procházce. A kávu vaří dobrou :o)




Měla jsem hezký den a bylo mi moc dobře.

Mějte se moc hezky a užívejte si poslední prázdninové dny!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Ovoce zasypeme drobenkou. Dělám ji z másla, polohrubé mouky a hnědého cukru v robotu. Poměr? Nevím, přiměřeně. Vždycky však přidám mletou skořici. Dělám si ji víc, co nepoužiju, uložím v sáčku do mrazáku na příště.


Na drobenku přidám trochu sekaných mandlí. Peču v troubě předehřáté na 200 stupňů asi 15 minut.


Podáváme vlažné nebo studené, dobrý je v každém případě.


A k přípravě druhé dobroty mě inspirovala Marcelka http://vsednodennosti.blogspot.cz
Dělala jablečnou marmeládu s karamelem podle královny marmelád Blanka Miltfajtové. Recept mě zaujal a chtěla jsem vyzkoušet... Snad se to královny nedotkne, protože jsem její recept trochu upravila. Marmeláda je vynikající, příprava jednoduchá.

Jablečný marmeláda s karamelem, skořicí a mandlemi
Kilo jablek oloupeme, zbavíme jadřinců a pokrájíme na kousky. Já jsem je posbírala na zahradě, byly to různé druhy, což mi přijde výhoda - některá se hned rozvařila, z jiných jsou v marmeládě kousky.
Ve velkém hrnci připravíme karamel z 300 g krupicového cukru, odstavíme a nalijeme na něj opatrně trochu vody z rychlovarné konvice. Pozor, opatrně! Prská to! Přidáme jablka, mletou skořici a trochu citronové šťávy. Mícháme, dokud se jablka nerozvaří.


Nakonec přidáme hrst loupaných sekaných mandlí. Naplníme do horkých sklenic a hotovo.


Je opravdu vynikající. Chutná mi v jogurtu, na vanilkovém pudinku nebo na lívancích...

Asi hodně z vás poznalo, že naše první zastávka byla na zámku v Novém Městě nad Metují. Byla jsem tam už mockrát a mám to místo opravdu ráda. Mám ráda nádvoří,



Mám ráda Jurkovičův most, kterým se dostanete na kouzelnou zahradu pod zámkem.


Mám moc ráda i tu zahradu.



Stejně jako před zámkem, i zahrada je vyzdobena sochami trpaslíků z dílny M. B. Brauna.
Nebudu vás unavovat historií zámku, i když je velmi zajímavá, ale pár informací si přece jen neodpustím. Novoměstský zámek je totiž v mnoha směrech velkým unikátem, stejně jako je zajímavá historie rodiny jejich současných majitelů Bartoňů z Dobenína. Ti zámek koupili v roce 1908 a chtěli ho proměnit v moderní reprezentativní rodinné sídlo. To se povedlo, protože přestavbu svěřili vynikajícím architektům té doby Dušanu Jurkovičovi a Pavlu Janákovi. Opravdu šťastná volba. Zámek zdobí díla umělců ve stylu art deco, kubismu i funkcionalismu a zároveň citlivě zrestaurovali renesanční a barokní výzdobu. Přibyly moderní vymoženosti jako elektřina, vodovod, výtahy, telefon, ústřední topení... Vlastně i ta mnou opěvovaná zahrada je Jurkovičovým dílem. Vymyslel vytápěný skleník a zavlažovací systém přímo z Metuje...



Poslední ohládnutí, ale smutní být nemusíme, tohle město má ještě hodně co ukázat. třeba kouzelné renezanční náměstí,


nebo překrásná Alegorie Metuje od Olbrama Zoubka, umístěná na skalním pilíři nad Horákovým mlýnem. Je opravdu překrásná....


A je čas na oběd. Ten jsme si dali na terase hotelu Rajská zahrada. Užili jsme si jak výborné jídlo, tak pohled na město i opravdu rajské terasovité zahrady.


Více méně náhodou jsem se pak zastavili ve vesnici Podbřeží. Jeho dominantou je krásně opravený zámek Skalka (je nepřístupný, patří soukromé firmě). Možná jste o něm slyšeli v souvislosti se sporem o schody ke kostelu v Neratově.



Nás ale nejvíc zaujala směrovka, na které stálo: židovský hřbitov.
Dostanete se k němu cestou podél Zlatého potoka.


Není třeba slov. Hřbitov je ze 17. století, slyšíte tady jen šumění Zlatého potoka, zpěv ptáků a řeč lesa...





Byl to moc krásný den. Manžel měl právě narozeniny, rodinná oslava teprve bude, ale tahle soukromá, ta se nám moc líbila.

Mějte se moc hezky a užívejte každého dne.

Moc vás zdravím!
Vaše Helena