Píšu o kytkách na fotkách háčkování... Díváte se na pozornost pro Danu... Prostírky se snad budou hodit při zahradním stolování.


Použila jsem přízi Cotton, háček č.2, jednoduchý vzor najdete u mě na Pinterestu.


Ještě je přeperu, vyžehlím a možná trochu přiškrobím a příští týden letí s velkým díky za tebou, Danuško!



Jinak musím říct, že červnové dny jsou vždycky trochu náročnější. Všechno týkající se školního roku končí. Třeba včera v ZUŠ - závěrečný koncert třídy naší paní učitelky. Děti od 4 let po dvacetileté... Moc hezké to bylo... Vzpomínali jsme, když tam Adam ve školce začínal a příští rok je jeho poslední...


Mějte všichni krásné léto, dovolené, prázdniny! Užívejte si každý den a ve zdraví a plni sil a zážitků se vracejte domů!

Přeji všem krásný před nebo první prázdninový víkend!
Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Použila jsem bavlněnou přízi Cotton a díky ní je vzor plastičtější a lépe vynikne.



A teď pro vás mám typ na výlet, třeba se bude někomu hodit. Čas výletů a dovolených pomalu začíná...
Znáte to - projíždíte často nějakým místem bez zastávky. A pak se jednou zastavíte... a ... a jste třeba okouzleni, jako jsme byli my. Zastavili jsme ve městě Luže. Prvním našim cílem byl areál Hamzovy léčebny. Žádný strach, zdraví nám zatím slouží, ale je tam velmi cenný lesopark, tak jsme se chtěli podívat.
Zaparkovali jsme hned u barokního poutního chrámu Panny Marie Pomocné. Ten tedy mimochodem stojí taky za vidění, ale momentálně se rekonstruuje a není přístupný.



Hlavní branou jsem vstoupili do areálu léčebny. MUDr. František Hamza ji založil v roce 1901 jako první svého druhu ve střední Evropě (léčil děti s TBC). V průběhu 30. let minulého století byly postaveny všechny budovy, takže milovníci prvorepublikové architektury si přijdou na své.


Na své si tedy přijdou i milovníci přírody. Tentokrát nebudu hledat slova, protože pan Václav Větvička je našel dříve a rozhodě krásnější: "Nevím, zda stromy mají duši, ale myslet si to mohu. Tělo ale mají určitě a můžete je obdivovat jako krásky a modelky na přehlídkovém molu. V případě stromů v Hamzově arboretu v Luži a pod Košumberkem tomu tak je."



Pak je vybaven velmi srozumitelným info systémem a tak pokud se budete držet šipek, dostanete se příjemnou procházkou pod zříceninu hradu Košumberk.



Kolem obory s muflony, jeleny a kozami dojdeme až k renesančnímu vstupu do hradu. A může jít i dál, pokud nepřijdete přesně v 17 hodin, jako my, kdy se hrad zavírá...



A když jsme se dostatečně pokochali, měla jsem ještě jeden typ v Luži - už mě znáte a tak vás nepřekvapí, že jsme hledali židovský hřbitov.


Trochu nám to dalo, ale nevzdali jsme to a odměnou nám byl úžasný lesní hřbitov z první poloviny 17. století. Nachází se na místě, kde bylo původ popraviště a najdete zde náhrobky barokní, klasicistní i novodobé.




Tak, a končím... Vím, že to bylo dlouhé!

Přeji všem krásný víkend!
Moc vás zdravím!

Vaše Helena

Popis na ni jsem našla na Dropsu, použila jsem přízi Paola exclusive (50% bavlna, 50% akryl), háček č. 2




Šála má už touhle dobou za sebou premiéru na přímořské promenádě, tak doufám, že obstála :o)


K zabalení jsem použila jen obyčejný papír, ale přidala jsem kytičku ze stejné příze.


A ještě jedna, teď už vlastně vzpomínková fotka. Víkendové bouřky daly některým rostlinám trochu zabrat... Na pivoňkách už není ani květ...


Když už jsem u víkendu - byl horký a rušný! U nás se totiž slavilo. A ne jen tak něco... Od čtvrtka mám dospělé obě děti - Adam slavil osmnáctiny!
Začalo to už minulý pátek oslavou s deseti kamarády, pokračovalo se včera s rodinou. Nechtěl žádné kulinářské experimenty, sázelo se na jistotu jak doma, tak v restauraci. Fotky nevkládám, všechno jste už viděli (hamburgery a kuřecí steaky - celkem cca 8 kg masa, focaccia, těstovinový salát, zeleninový salát, středomořské copánky, muffiny s čokoládou a mandlemi, dort kolibřík a dort míša). To jen pro představu těm, kdo máte doma malé chlapečky... I oni vyrostou a něco sní :o)
Vytvořil si i pozvánky, jak už velí tradice...


Všechno se vydařilo! Adam je skvělý kluk, vlastně mladý muž. Má talent na spoustu věcí - hudbu, kreslení, grafiku, jazyky, vidím i nesporný talent pedagogický (už tři roky učí děti v DDM hrát na kytaru). Moc hezky se mi kouká na to, jak se chová k malým dětem, ale třeba i ke své babičce.
Je vlastně na začátku a má tolik možností. Moc mu přejeme, aby si správně vybral a byl šťastný.

A vám všem přeji příjemný týden a hodně radosti ze svých dětí!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Auto může zaparkovat na parkovišti pod klášterem (bez poplatku) a vzorně upravenými uličkami se vyšplháme až na skálu. Ale žádný strach, není to nic hrozného...


Obštrkované kolo jako reklama jedné galanterie jsem nemohla nechat bez povšimnutí :o)



A jsem tu - benediktinský klášter byl založen už v 11. století a je 900 let centrem duchovna a vzdělanosti země. Jeho knihovna (tam se bohužel fotit nesmělo) byla jednou z nejcennějších a skriptorium bylo hlavním místem pro výrobu rukopisů. To nenechal bez povšimnutí Umberto Eco ve svém románu Jméno růže.


Rozsáhlá barokní přestavba je ze začátku 18. století. Stavitel Jakob Prandtauer projevil velký cit pro začlenění budov do okolního terénu, do přírody.
Vstupenka stojí 10 eur a umožňuje nám volný pohyb po opatství.



A také po klášterních zahradách. Jsou překrásné.





Pokud se trochu unavíte, můžete se občerstvit v několika kavárnách a restauracích.
Krom vší té barokní nádhery, nádherně upravených zákoutí a výhledů na město i Dunaj mě velmi zaujalo, jak hodně se v celém areálu použila zrcadla. Obyčejný kousek zrcadla skýtá neobyčejný efekt - v deskách stolu se zrcadlí nádherný strop, zrcadla jsou na nejnižších místech točitých schodišť a třeba také v zahradách. Opravdu velmi efektní!



A teď jsme už uvnitř - mramorový sál se využívá k přijímání vzácných návštěv a slavnostem. Je součástí císařského traktu - v jeho pokojích nocovalo mnoho státníků, např. Napoleon.


A alespoň dva detaily schodišť...



Dominantou celého areálu je klášterní kostel sv. Petra a Pavla  - čisté baroko.



A pokud se k němu otočíme zády, octneme se na jakém si obrovském balkóně či terase s úchvatným výhledem na Dunaj.
V roce 2000 byl Melk zapsán do seznamu Unesco. S několika přestávkami zde od 13. století existuje gymnázium. Je tam prostě nějak cítit, že to není "mrtvá" památka, ale živoucí místo pečující o klid, duchovno a vzdělání.
Je to místo, které rozhodně stojí za vidění!


A ještě poslední fotka - při toulání uličkami města jsme narazili na tuto vilu. Pro místního notáře Hanse Loose ji v roce 1901 postavil nám dobře známý architekt Jose Plečnik, pozvaný ve 20. letech T. G. Masarykem do Prahy k úpravám Pražského hradu!
Všechno se vším souvisí...


Dnes všem, kteří došli až na konec, děkuji za pozornost a přeji krásné červnové dny!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Všechny vás zdravím od nás z pergoly. Připojení nic moc, ale kdo by v takovém krásném večeru seděl doma, že.


Nápad na dárečky mi tentokrát vnukla jedna z nás, protože v tyto dny prožívá stěhování do nového! Přívěsek ke klíčům od nového domu! A léto je před námi, tak proč ne s mořskou hvězdicí...
Od nápadu nebylo daleko k činu.



Použila jsem přízi Cotton v "mořských" barvách, háček č.2. Kroužky ke klíčům s hezkým řetízkem jsem měla už nějakou dobu doma, úlovek z naší galanterie...

Osud tomu chtěl, že právě Věruška na setkání nakonec nebyla (upracovala se a přemohla jí nemoc)... Ale Věru, neboj, hvězdici máš u mě schovanou :o)


A ještě vám ukážu, co jsem dostala. Od Jitušky  http://judith-for-joy.blogspot.cz/ jsem mimo jiné tenhle nádherný vyšívaný polštářek. Hned se stal součástí letní dekorace!


A od Ilonky http://oranzerka.blogspot.cz/  voňavý pytlíček, který našel místo u nás v koupelně.


Holky děkuji, a nejen za dárky!
Vám všem ostatním přeji krásný letní večer a pohodové dny!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena