Příjemný večer, vážení!

V neděli jsme se při cestě na Moravu zastavili v Lysicích na zámku. Nelákal nás tak úplně zámek samotný, ale jeho zahrada. Při naší první návštěvě před lety byla, už si nepamatuji proč, nepřístupná.


Byla jsem ráda, že to tentokrát vyšlo. Terasová zahrada založená v 17. století se pyšní unikátní sloupovou kolonádou s krytou pergolou.


Věřte, je to fantastická podívaná jak zespodu, tak i když se po ní procházíte...



Zámek i park jako na dlani...




Horní terasa s nádhernou fontánou a dvanácti trpaslíky představujícími měsíce roku. Stařičká vistárie to kouzlo jen dotváří...



Záhony v parku jsou skutečně nádherné


a velkým překvapením byla tahle kopretinová loučka...
Pokud budete mít cestu kolem, zastavte se. Je to krásné místo.


A nakonec vám ještě ukážu, co jsem nachystala na naše poslední blogerské setkání. Uháčkovala jsem holkám záložky do knihy. Srdíčkové, růžové, prostě holčičí :o)



Přeji vám klidné spaní, rychlý pátek a krásný víkend!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Ukoulíme kuličky a ty klademe na plech nebo do zapékací mísy. Zbylou náplň rozetřeme po povrchu.


Necháme ještě chvíli vykynout a pak upečeme při teplotě 180 stupňů. Za zhruba 30 minut vyndáte z trouby neskutečně vonící dobrotu.


Dobrou chuť a krásnou neděli!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Teď stojíme na nádvoří a vcházíme do baziliky. Najdeme to směs goticko - renesanční architektury.
Tu původní zničily napoleonské armády.


Ve světlém výklenku nad oltářem uvidíme Černou madonu. Zjevila se tady ve 12. století, nebylo možné s ní pohnout a tak se kolem postavil benediktinský klášter - tak praví pověst :o)



Tento zázrak jsem přivedl a stále ještě přivádí nespočet poutníků. Byl mezi nimi třeba papež Benedikt XIII., Kryštof Columbus i Miguel de Cervantes. Dokonce hráči FC Barcelona jsem každý rok vyběhnou s prosbou o úspěšnou sezónu :o)





Po kopcích jsme nelezli, ale procházku po úpatí protějšího kopce jsme si dopřáli - ty výhledy...
Je to naprosto úžasné místo, jsem moc ráda, že jsem ho mohla navštívit.


A to už jsme zpět v Barceloně a dojde i na druhé M. - Joan Miró.
Světoznámý malíř, sochař a keramik.
Nedaleko od hotelu jsme měli knihovnu a park po něm pojmenovaný



a v něm stojí jeho nejrozměrnější dílo - 22 metrů vysoká Žena s ptáčkem. Byl by hřích tam nezajít...


A tím se asi definitivně loučím s Katalánskem a Barcelonou. Doufám, že jsem vás nezahltila. Je to víc jak měsíc, co jsem tam byla a úžasný pocit stále přetrvává...

Mějte krásný večer a pohodový vstup do nového týdne.

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Příprava je velmi jednoduchá. Zeleninu pokrájíme na sousta, pokapeme olejem, můžeme přidat i trochu tymiánu, promícháme a dáme na chvilku pod gril (nebo orestujeme na pánvi)


Pochopitelně jsme se snažili něco dobrého i přivézt. tady ukázka sýru, nakoupených od snad kouzelného dědy v klášteru Montserrat. O tom ještě reportáž připravím.


A tohle už je doma - tématický večer s kamarády aneb tapas u nás doma :o)
Sýry jsou ovčí, kozí i kravské, hodně paprikový salám chorizo, klobása fuet. Pro pány ještě papričky jalapeňos. Vidět není španělský sekt (cava), pečivo jsem pekla já - něco jako ciabatta.
Byl to moc hezký večer...


Ještě malý návrat do Barcenovy - má totiž i románské památky a mě moc lákalo, nějakou vidět. Klášter Sant Paul del Camp nebyl daleko od našeho hotelu, a tak jsem si ho ještě před odletem prohlédli.


U kláštera je dívčí škola, školní zahrada a park. Byla neděle, hodně brzo ráno (na Španělsko :o)), všude panoval klid, pomalu otvírala jen bistra, kaž chodí místní snídat...
Abych viděla klášter ze všech možný stran, vstoupili jsme i do parku. Za malou chvilku jsme pochopili, že slouží jako noclehárna bezdomovcům. Ti spali a kolem nich uklízeli pracovníci "technických služeb"... Zajímavá zkušenost.
Klášter je ale nádherný....





Už jsem zase dlouhá, ale musím ještě zveřejnit vítězku malé pozornosti. Ač byl u nás celý víkend plný dům, losování nakonec večer připadlo na manžela.
"Řekni číslo od 1 do 19"prosím. Řekl 8
Komentář č. 8 tady zanechala Jára D.
Všem děkuji za komentáře i přízeň a Járu prosím, aby mi napsala na mail (davidova.hela@gmail.com) svou poštovní adresu.


Mějte pohodový nový týden!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Park se vybudoval v letech 1900 - 1914. Objednal si ho u Gaudiho hrabě Güell. Mělo jít o rozsáhlý projekt zahradního města. Na ten sice nedošlo, ale park tu je a je prostě kouzelný.


Poloha parku skýtá úžasný výhled - vidíte celé město, majestátní Sagradu Familiu a moře...


Tohle už je detail lavice na hlavní terase parku. Dává tušit, že pohádkovost a kouzlo parku není nadnesené. Mozaiky, keramika, sklo i zrcátka, jeskyně, promenády, věže a věžičky, obloučky, neskutečná hra barev, tvarů zasezená do bujné vegetace.


Stále jsem si musela říkat, že i tohle je secese... Jak jiná od té co známe může být, že.


A přitom, prvky a charakteristické znaky jsou stejné - květiny, zvířata... Gaudiho osobitost je vidět na každém kroku.
Zajímavý je i jeho život. Byl často nemocné, ale velmi talentované dítě. Studoval přírodovědu a vystudoval architekturu. Jeho velkým mecenášem a podporovatelem byl právě hrabě Güell. Díky němu vznikla jeho úžasná díla. Narozdíl od většiny umělců byl milovaný a oblíbený už za života. Tedy ne on, jeho skoro nikdo neznal (žil sám a velmi skromně), ale jeho stavby. A tak, když byl vážně zraněn při střetu s tramvají, byl považován za žebráka - nikdo ho nepoznal. Za tři dny zemřel v chudinské nemocnici. Identifikoval ho až jeden kaplan. Obyvatelé Barcelony mu vystrojili impozantní pohřeb a jeho ostatky jsou uloženy i kryptě chrámu Sagrada Familia.

A teď už se kochejte...










Tady alesň ručička salamandra - jednoho ze symbolů Barcelony. Kdyby ho chtěla vyfotit celého, stála bych tam asi ještě teď. Byl prostě v obležení...


Přidám snad ještě pár praktických informací. V parku je část volně přístupná a část, kde se platí.
Vstupné činí 10 euro a je třeba si ho koupit včas a přes internent. Lístek si kupujete na určitou hodinu a v parku můžete být hodiny 3. Pozor, kde si ho kupujete. Doporučuji jen oficiální stránky parku https://parkguell.barcelona, existuje spoustu dalších, kde si však k lístku přirazí i částku za zprostředkování. Součástí lístku je i jízdenka na autobus, který pendluje mezi stanicí metra a vchodem do parku. To se hodí, je to opravdu hoodně do kopce :o)



Tolik dnes o Barceloně. Jdu si totiž posypat hlavu popelem. Děje se toho prostě moc. Vše jde ráz na ráz, události se valí jedna za druhou a já prostě zapomněla, že měl můj blog narozeniny. A považte, už deváté!!!
Jsem tu už opravdu dlouho a i po těch letech - opravdu a upřimně moc ráda.
A tak, alespoň malé poděkování jedné z vás. Poděkování za přízeň, za milá slova, které mi tu necháváte i za osobní přátelství.
Děkuji! Ze srdce děkuji!
13. května vylosuji jednu z vás, které pak následně pošlu dvě síťovky a malý pozdrav ze Španěl - levandulové mýdlo.


Stačí nechat komentář pod tímto příspěvkem a přidal mail, kdyby náhodou :o)


Mějte se moc hezky, užijte si víkend!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena