Původně jsem si chtěla přečíst, co jsem psala o těch minulých, abych nevykrádala sama sebe. Ale nakonec jsem to neudělala, i když ta loupež hrozí!


Chci vám určitě napsat to samé, co loni a předloni!
Jsem tu s vámi moc ráda! Jsem ráda, že jsem tady navázala velmi krásná přátelství, některá na dálku, některá "na živo".
Děkuji vám za čas, který věnujete mým článkům, děkuji za každé milé slovo, které tu ve svých komentářích zanecháte!
Velmi mě taková přízeň těší, velmi si jí vážím!
Budu doufat a věřit v další příjemná setkání!




Tak, a teď bych ráda své díky trochu "materiálně" podpořila. U příležitosti třetích narozenin jsem uháčkovala letní šálu, jejíž obrázky vidíte. Je dlouhá asi 130 a široká něco přes 20 cm.
Celkem jednoduchá vzor jsem dozdobila trochu nezvyklými třásněmi s kytičkami.
Myslím, že přes ramena k letním šatům nebo na sáčko nebude špatná.




Podmínky pro její získání jsou velmi jednoduché:

. sledovat tento blog
. nechat komentář pod tímto článkem s mailovou adresou
. a ještě to bude chtít trochu štěstí :o)
. pokud se o soutěži zmíníte na svém blogu, předem děkuji! Podmínkou to není!


Teď snad ještě pár technických údajů:
příze Eris (55% bavlny, 45% akrylu), háček č.2


A na úplný závěr něco kouzelného, hebkého, něžného.... Nedávno jsem psala o Hřebčíně ve Slatiňanech. V neděli jsme se podívali i dovnitř.
...pár fotek z "porodnice"


Tenhle krasavec s hrdou maminkou má sotva dva týdny. Byl tak přítulný, málem jsme mu vyhladili do nosu dírku...


Mějte se všichni moc krásně!

Vaše Helena

PS: to jsem celá já, věděla jsem, že na něco zapomenu!
Losovat se bude příští úterý, 7. května 2013!
Hodně štěstí!

Ladislav Machoň (1888 - 1973) byl český architekt, představitel funkcionalismu a směru art deco.
Z jeho nejznámější realizací bych jmenovala hotel Zlatá husa a Právnickou fakultu v Praze, památník J. A. Komenského v Naardenu v Holandsku a také pardubickou pasáž.


Historie jejího vzniku je poměrně zajímavá. Původně měl vzniknout jen běžný dům na hlavní třídě, ale majitelům se zdálo, že pouhé dva obchody do ulice nepřinesou náležitý zisk a tak se rozhodli zbudovat "velkolepý palác průchodný".
Projektem byl pověřen architekt Machoň.
Stavba byla dokončena v roce 1925 a byla velkolepá opravdu byla:
28 obchodů, suterénní restaurace a 31 bytů


Jako holka jsem bydlela kousek od ní, pamatuji její zašlou slávu a socialistickou šeď. Po té teď není ani památky.


Vrátila se jí původní barevnost, věrné kopie původních svítidel...


Nechtěla jsem fotit procházející a navíc se tam právě konalo slavností otevření jedné provozovny, a tak máte fotky spíš "horních" partií :o)


Pochopitelně jsem byla velmi zvědavá, jestli bude skrývat i nějaký obchůdek mému srdci milý...
I to se mi splnilo na víc než sto procent.
Dovolte mi, abych vám představila obchod Very Berry  http://veryberry.cz/


Neváhejte, a pojďte dál! Za pultem vás přivítá usměvavá, milá paní Veronika a na pultě, v regalech, na stole, na křeslech... co vám budu povídat, dívejte se!


Jistě to poznáte sami, ale jen pro pořádek - nosnými produkty a značkami kouzelného krámku jsou Madam Stoltz, Green Gate, Ib Laursen, Maileg, Yankee Candle a pár dalších.



Budete - li mít cestu do Pardubic, nezapomeňte se zastavit, pokochat se a udělat si radost.




Pokud to máte přece jen trochu z ruky, na svých stránkách má krámek e-schop.




Tak, pro dnešek se s vám loučím a přeji všem krásné jarní dny!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Upečeme velmi jednoduchý a výborný koláč.

Jdeme na to!

V jedné míse smícháme 3 měkké tvarohy, 4 vejce, 1 vanilkový cukr, asi 3/4 hrnku krupicového cukru (podle chuti), 1 - 2 hrnky mléka a strouhanou citronovou kůru
Musí vzniknout spíš tekutá směs. Do ní přidáme 100 g sušených, v horké vodě propláchnutých a pokrájených meruněk.


Do druhé mísy nasypeme 3 hrnky mouky (smíchejte polohrubou a hrubou), 3/4 hrnku krupicového cukru a 1 prášek do pečiva. Vše pečlivě promícháme.
Potřebujeme ještě 125 g másla. Polovinou pečlivě vymažeme hlubší plech, vysypeme do něj polovinu sypké směsi a zalijeme připraveným tvarohem. Další vrstvu vytvoří zbytek sypké směsi. Tu už jen postrouháme druhou polovinou másla (chvilka v mrazáku nám to usnadní).
Pečeme asi 40 minut v troubě teplé 180 stupňů.


Nechte vychladnout a krájejte na řezy.


Milovníci tvarohových dobrůtek si opravdu pochutnají!


A jestli vás zaujal poklůpek na fotce, zajděte do Levných knih. Nečekaný nákup, mám z něj radost.


Ať s buchtou, nebo bez, přeji vám pohodový víkend!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Tak háčky do ručky, jdeme na věc.
Začneme kytičkou. Jakoukoli. Pokud nemáte tu svoji, mrkněte třeba na Pinterest, návodů najdete spoustu.
Kytičku (s 5ti lístečky) máme a začneme tvarovat srdíčko pomocí uháčkovaného řetízku. Takže: 13 ŘO, 1 DS píchnutí mezi 1 a 2 lísteček, 7 ŘO, 1 DS píchnutí mezi 2 a 3 lísteček, 7 ŘO, 1 DS do středu třetího lístečku, tím vytvoříme dolní špičku srdíčka a druhou stranou zase zrcadlově nahoru.


Spojíme pevným okem s prvním řetízkem. Máme vytvořený základní tvar srdíčka.


V další řadě háčkujeme krátkými sloupky. Není třeba přidávat, háčkujeme, jak se očka jeví, jen ve špičce v každé řadě háčkujeme do jednoho místa 3 KS a na protější straně (první a poslední očka řady) vždy 3 sháčkujeme v jedno.


V následující řadě pěkně vytvarujeme srdíčku obloučky. Začneme 5 KS, 1 polosloupek, 1ŘO, 5 DS, mezi nimi po 1 ŘO, 1 polosloupek a pokračujeme dokola krátkými sloupky až k druhém oblouku.


Je to hodně o citu, utahování, síle háčku i příze. Možná vám budou stačit 3 DS, možná budete potřebovat 7 DS, aby byl tvar srdíčka takový, jak se vám líbí.
Další řada jsou jen KS.


Teď ještě jednou podpoříme tvar obloučků vložením několika DS s jedním ŘO mezi nimi.
Poté bude následovat řada jen z KS.


A jsme na konci. Poslední řada :o) Tu začneme několika ŘO (13) v případě, že chceme, aby srdíčko viselo.


Následuje lehce ozdobný okraj: 3 KS, 3 ŘO, 3KS vzniknou nám takové zoubky.


Když s nimi obejdeme celé srdíčko, práci začistíme. Já je mám z příze Zara, je poměrně silná a dost utahuji, takže stačí jen hotovou práci po rubu lehce přežehlit přes vlhký kapesník.


Pochopitelně, že jej můžete natužit a vypnout.


Tak, snad  se můj neumělý popis bude někomu hodit.
Teď se s vám rozloučím, jdu ještě na chvilku na zahradu. Je tam konečně krásně jarně!


Jé, málem bych zapomněla...
Už to asi všechny víte, ale kdyby náhodou. Markétka http://markiblog.blogspot.cz vyhlásila soutěž o tuhle úžasnou cenu na počest svých narozenin. Moc hezké, tak proč nezkusit štěstí!


Mějte se krásně a užívejte zbytek nádherné neděle!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Manžel na mě koukl a řekl, nesmutni a pojeď. Kam, já musím.... Nic nemusíš, pojeď. A tak jsme jeli. Netušila jsem kam. Hlavně, že on ano. Zavezl mě do Ležáků.


Neděste se hodiny dějepisu. Jen velmi krátké připomenutí. Je to osada, která byla v roce 1942 vypálena a obyvatelé postříleni v Pardubicích na Zámečku. Byla útočištěm parašutistické skupiny Silver s radiostanicí Libuše. Odtud se vysílalo do Londýna...


Řeklo by se depresivní místo. A když jsem tu byla poprvé, velmi silně na mne zapůsobilo, ale je to taky místo neuvěřitelného klidu a pokoje.


Vypálené domy byly srovnány se zemí. Na jejich místech jsou vyznačeny půdorysy  a  uprostřed náhrobky se jmény a číslem domu.




Žulový jehlan v meandru potoka Ležák.


 Celá památník procházel mnoha etapami, ale hlavní myšlenka je architekta Ladislava Žáka.


Škoda, že vám nemohl zprostředkovat i zvukové vjemy - ptáci zpívali jako o medaile, potok bublal a nebylo slyšet město, auta ani lidi...


Kříž s trnovou korunou, nejvyšší místo osady.




Prošli jsme se, odpočinuli si a načerpali trochu síly do dalších dní. Na takové místě plném úcty a piety se hezky rovnají myšlenky, priority,...
A stihla jsem i všechno, co jsem musela.
Vřele doporučuji! I když asi každý má takové místo, kam se jde na chvilku schovat. Kam si chodíte odpočinout?


A nakonec vám ukážu, co jsem měla pro holky připravené. Abychom skončili přece jen růžově :o)


Srdíčka na pověšení jsem háčkovala jen tak z hlavy, materiál příze Zara, háček č.3