...Na Olšanech...

neděle, února 18, 2018


Krásné nedělní odpoledne všem!

Někomu to může připadat divné nebo dokonce zvrhlé, ale my s manželem máme moc rádi hřbitovy. Cítíme, že hřbitov je vlastně taková učebnice historie. V pátek jsme si splnili letité přání - navštívili jsme Olšany. Chtěli jsme postát, poklonit před hroby lidí, kteří pro nás hodně znamenají, kterých si vážíme.
Tak pokud vás to zajímá, pojďte s námi.
První, na koho jsme narazili byl Jan Palach. Autorem bronzového reliéfu jeho těla je Olbram Zoubek. Ten také sejmul Palachovu posmrtnou masku.


Celkem náhodou jsem narazili na hrob zpěváka a herce Jiřího Schelingera.


Josefa Ladu asi pozná každý...


Hrob architekta Bořka Šípka. navrhl ho jeho syn Milan (žíjící v Číně). Je ze vzácných kamenů a jak jinak - ze skla.


Zde odpočívá malíř Antonín Slavíček. Pokud se pozorně díváte, může číst jméno Míla Slavíčková Masaryková. Je to trochu složité, snad mi bude rozumět :o) Míla byla první ženou malíře Slavíčka, pak si vzala malíře Herberta Masaryka (syna TGM).


A tady asi není co dodávat - pan Rudolf Hrušínský.


Zde odpočívá hokejista a úspěšný trenér Ivan Hlinka.


Tohle je pomník, kvůli kterému jsem sem už roky moc chtěla. Pospolu jsou tu pánové Voskovec a Werich teprve od roku 1990. Na popud herců z divadla ABC a jejich žijících přátel (paní Stelly Zázvorkové, Jaroslavy Adamové a Miroslava Horníčka) byla vyhlášena sbírka a vypsaná soutěž na pomník. Sochař Vladimír Preclík vyhrál myslím právem.


Nedaleko od obou pánů odpočívá jejich kolega z Osvobozeného divadla a přítel Jaroslav Ježek.


Je tu i velmi působivý hřbitov vojáků z 1. světové války


stejně bezejmenných, jako pán ze staré fotografie v hrobě porostlém mechem...


Nemohli jsme vynechat ani hrob prvorepublikového elegána a milovníka Oldřicha Nového.
Když jsem trochu pátrala dočetla jsem se, že když v roce 1983 Miloš Forman v Praze natáčel Amadea, navštívil pana Nového. On pak, za 4 dny, zavřel oči a navždy odešel...


 A jsme zpět u hlavního vchodu - tady odpočívá všemi milovaný Vladimír Menšík.


A pro dnes konec. Po hřbitově jsem nachodili skoro 9 km a ani zdaleka jsme neprohlédli vše, co jsme chtěli. Kdo mě trochu zná ví, že jsem jela připravená - vypsaná jména, čísla oddílů, kde hledat. Ani to mnohdy nestačilo, uličky jsou víc než spletité. Musím však říct, že u každého vchodu je vrátnice a v ní nesmírně ochotné a vstřícné dámy, připravené pomoci a poradit.
Pátek moc hezky začal a moc hezky pokračoval. O tom zase příště...

Mějte se moc hezky!
Vaše Helena

You Might Also Like

52 komentářů

  1. Helenko, vůbec mi to zvrhlé nepřipadá, taky mám ráda hřbitovy, cítím vždy na hřbitovech podivný klid, nic mě zde neděsí. Taky se ráda na nich procházím. Na Olšanech jsem byla naposledy se školou, někdy tam určitě zavítám.... Pěknou neděli. Dana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Dani, ten klid, to je asi to, co nás tam přitahuje, tam prostě nikdo nespěchá!
      Měj se hezky, H.

      Vymazat
  2. Helenko,taky jsem asi divná, na hřbitovy taky občas zajdu.Ten zvláštní klid a ticho...Na Olšanech jsem byla kdysi jako malá.Tvoje fotky byly hezkou vzpomínkou na naše velikány.Díky za ni.H.

    OdpovědětVymazat
  3. Heli, moc díky za nevšední procházku a přiznám se, že mne donutila přemýšlet, proč jsem se lopotila po pařížském hřbitově za hrobem Edith Piaf / samozřejmě to vím, protože jí miluji /, ale u nás na tak významném místě jsem nebyla, ostuda, kaju se, ale děkuji tobě.
    Mám hřbitovy velice ráda, nebojím se tam chodit, ale ležet tam nechci.
    Mám s rodinou domluvené místo, kde mne rozsypou, chci být v přírodě a na svém milovaném místě.
    Takže jsem se s tebou ráda prošla a přeji nádherný týden.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simi, ostuda to není, často za něčím jedeme daleko a to, co máme u nosu míjíme roky. Tak to prostě je.
      Moc děkuji za milý komentář a přeji krásné dny, H.

      Vymazat
    2. Zcela urcite take chci skoncit na svem oblibenem miste v prirode. Navstevy hrbitovu jsou velice dobre pro matematiku.

      Vymazat
  4. Helenko,také miluji hřbitovy již
    od dětství 😊Na jednom vesnickém mame hrobku a bohužel již je tam pochováno dost mých srdci blízkých :-0Dokonce s nimi i rozmlouvám😉Citím tam takový zvláštní klid.Na Olšanech jsem myslím byla naposledy se školou,ale treba hrob Edith Piaff jsem také viděla:-)Těším se s tebou naviděnou a na kávičku na blogerském setkání v příštím týdnu 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, to naprosto chápu, tak to má asi každý...
      Vidíš, Edith jsem já ještě nenavštívila...
      Měj se hezky, zítra se těším! H.

      Vymazat
  5. Helenko, hřbitovy jsou naše minulost. I já se ráda projdu, čtu jména, povolání a vidím tváře, které se už nikdy s nikým nesejdou. Hezká procházka, děkuji za připomenutí našich velikánů.
    Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivuško, je to tak, moc hezky si to napsala.
      Měj pohodové pondělí! H.

      Vymazat
  6. Helenka,
    vďaka Tebe som tam bola teraz i ja :-) ďakujem. Bolo to poučné a zaujímavé zároveň.
    Peknú nedeľu, pá,
    A.

    OdpovědětVymazat
  7. Helenko, tak tuto procházku jsem si s Tebou opravdu užila. Na tento hřbitov se hned tak nedostanu, ale byla to moc zajímavá a nevšední prohlídka. Děkuji Ti za ní.
    Přeji krásný večer. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, jsem moc ráda, že jsem tě tam mohla vzít. Ty mi to stonásobně oplatíš!
      Moc zdravím, H.

      Vymazat
  8. Já se také ráda procházím. Zrovna před Vánocemi jsem sama procházela celý hřbitov, kde mám pochovaného tatínka. Některé staré hroby by potřebovaly velikou opravu, ale zřejmě už není nikdo, kdo by ji udělal. Helinko, měj se fajn, M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, i my to u nás čas od času projdeme. Je to taková paměť města.
      Moc tě zdravím, H.

      Vymazat
  9. Helenko, moc díky za procházku..Hřbitovy mám ráda..vlastně už od dětství, kdy jsem jako malá počítala, jak dlouho se kdo dožil a obdivovala staré krásné hrobky..Nejvíc mě uchvátila hrobka hrabat Šporků na našem hřbitově. Není krásná, ale je strašně tajemná a to mě k ní vždycky přitahovalo. Těším se na další tvou procházku a děkuji za všechny tvé krásné komentáře. Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Inko, děkuji za návštěvu. Chtěla jsem si tu "vaši" hrobku vygooglovat, ale našla jsem jen tu na Kuksu. Ráda ti to věřím, i já mám taková místa.
      Měj se moc hezky, H.

      Vymazat
  10. Helenko, já nemám tedy hřbitovy moc ráda, ale na Vyšehradě jsme byli už několikrát a při poslední cestě do Paříže jsme navštívili slavný hřbitov na doporučení dcery, který byl opravdu obrovský a prošli jsme tak možná pětinu. Někde jsem o tom psala na blogu. Hezký večer.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, i my jsem Vyšehrad prošli několikrát, proti Olšanům to je drobek, tak teď na ně došlo...V Paříži, pokud vím, je hned několik slavných hřbitovů, jistě stojí za vidění.
      Moc zdravím, H.

      Vymazat
  11. Helo, poučná procházka hřbitovem. Zde si člověk uvědomí pomíjivost života, kolik nás již opustilo vzácných lidí. M.

    OdpovědětVymazat
  12. Helenko, díky. I já, stejně jako děvčata komentujici přede mnou, mám procházky po hřbitově vpodstatě ráda...jestli se to tak dá říct. Člověk se zklidní, své kroky zpomalí, urovná si myšlenky v hlavě, zavzpomíná na doby dávné a lidi milované.
    A na Olšanech, to je ještě o level jinde....tolik známých jmen. Díky za zprostředkování, já tam nikdy nebyla.
    Krásný večer. Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, i my to plánovali roky... Moc děkuji za milý komentář a přeji hezký den, H.

      Vymazat
  13. Milá paní Helenko, díky, pěkná procházka po Olšanech, hezky jste to zdokumentovala...
    já také ráda navštěvuji hřbitovy, obvykle se tam člověk spoustu věcí doví,o těch, kteří tam již leží a někdy i o těch, kteří se o jejich hroby starají.
    Navštěvuji často hřbitovy i v pohraničí, též, když je čas, různě v cizině...s oblibou zdejší židovské,
    jsou to zajímavá místa...
    Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá paní Jiřinko, moc děkuji za vaši návštěvu! Zmínila jste židovské hřbitovy - ty mám taky moc ráda. Jsou většinou stranou, ráda si užívám ten klid...
      Moc vás zdravím, H.

      Vymazat
  14. Ahoj Helenka, nie si divná. Je to súčasť života. Aspoň tam si človek pripomenie, o čom je život a ako ho žiť. My teraz mámme domček na konci dediny (5-ty od konca) a hneď potom je cintorín.
    Emily

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Emilko, moc děkuji za tvou návštěvu a posílám srdečné pozdravy, H.

      Vymazat
  15. Helenka na cintoríne je strašný kľud, ktorý občas radi sdieľame. Takže i ja si rada zájdem na cintorín, nie s tak slávnymi menami, ale na náš. Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andrejko, i my chodíme daleko častěji na ten obyčejný, kde máme své drahé...
      Moc tě zdravím, H.

      Vymazat
  16. Na Olšanech jsem byla jako malá holka, takže ráda jsem se s Tebou prošla. Hřbitovy jsou místo, kde člověk opravdu vnímá klid.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  17. Helenko, procházky po hřbitově mám taky ráda. Je tam klid. Nachodit 9km po hřbitově se mi ale ještě nepovedlo.:-) Moc pěkný příspěvek se ti povedl, díky za něj, Ivana.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, oni jsou Olšany opravdu velice rozsáhlé, zdaleka jsem je neprošli celé... Samotnou mě to číslo překvapilo.
      Pa, H.

      Vymazat
  18. Helenko, naprosto ti rozumím, tady na Olšanech jsem byla vychovaná. Bydlela jsem (a moje maminka stále bydlí) na náměstí před hlavním vchodem na Olšany. Takže sem jsem chodila s babičkou na každodenní procházky. Později s Klárou v kočárku jsme sem mířily také každý den, tady se jí krásně spalo. A protože tu spala dlouhé hodiny, mou jedinou četbou v té době byly nápisy na náhrobních kamenech. Ano, můžu směle říct, že tady to znám jako své boty.
    Děkuji za krásný pohled tvýma očima.
    Krásný týden!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, moc děkuji za tvůj komentář! I my jsme tam potkali hodně maminek s kočárky...
      Přeji hezké dny i tobě! H.

      Vymazat
  19. Na cintorínoch ma vždy zaujmú hlavne tie veľmi, veľmi staré hroby, na ktorých lúštim nápisy, mená, odkazy...Smrť je súčasťou života, ľudia sa rodia a žiaľ aj umierajú. A cintorín je miesto, kde si ich môžeme vždy pripomenúť, zapáliť sviečku, chvíľu postáť pri hrobe a zaspomínať.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, mám to stejné, ráda si čtu, kdo ti lidé byli, teď už se na náhrobky povolání nepíše a někdy si říkám, že to je škoda.
      Měj krásný den, H.

      Vymazat
  20. Musím říct, že i já mám svým způsobem procházky po hřbitově ráda :-) A díky příteli jich navštívím spoustu i v zahraničí a hledání těch správných náhrobků dá spoustu práce, o tom toho vím hodně :-) Krásné dny přeji :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeničko, moc děkuji za návštěvu! To hledání je fuška, ale vyplatí se, že.
      Přeji hezký den, H.

      Vymazat
  21. Helenko, mám stejnou úchylku také mám ráda hřbitovy - pro jejich tajemnou atmosféru, historii, klid ...
    Olšany jsou také moje letité přání ... když jsme kdysi byli s mužem v nákupním centru Flora, tak z něho je vidět na Olšanské hřbitovy, tehdy jsem si říkala, že se tma někdy musím podívat.
    V Praze jsme byli na Vyšehradském hřbitově, ale ten je proti Olšanským malinký.
    Koncem roku jsme si vychutnala atmosféru malého hřbitova v sousední vesnici, odkud pochází moje mamka a mám tam pochovanou babičku a strýčka. Vesnice byla kdysi bohatá, bylo tam spoustu statků, a proto jsou tam také krásné staré hroby a hrobky.
    Těším se zítra na viděnou.
    Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitu, už jsme to trochu probraly osobně, že. Jednou vám to vyjde, ale chce to přípravu :o)
      Vesnické hřbitovy mám taky moc ráda.
      Přeji ti jen hezké dny, H.

      Vymazat
  22. Helenko, jak vidno nás"divných" je docela dost.. procházka těmito místy přináší zklidnění a zamyšlení o pomíjivosti i tahle virtuální v Tvé společnosti
    Hezký týden, Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituško, i tobě moc děkuji za milá slova a posílám pozdravy, H.

      Vymazat
  23. Helenko i já se přidávám do klubu "divných"😉
    Moc rádi taková místa procházíme..I když Olšany jsme ještě nenavštívili.Ale letos chceme navštívit různá místa v Praze, tak snad i na Olšany dojde.
    Moc děkuji za nádhernou procházku s Tebou.
    Krásné dny ti přeji a posílám mnoho pozdravů.Z ❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeničko, moc děkuji za milý komentář a nejen za něj!
      Přeji ti krásné a radosti plné dny, H.

      Vymazat
  24. Helenko, krasny vylet, i kdyz to zni asi trochu cynicky. Mam take rada hrbitovy. Vzdyt je tam takovy klid! Jeste vetsi kouzlo maji v dobe dusicek, kdy v podvecer vsechny svicky sviti. Nikdy jsem v Olsanech nebyla, ale takovemy vyletu bych se nebranila, tedy pokud by neslo o ten uplne posledni:-). Pekny den. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, moc děkuji za tvůj komentář i vtipný závěr. Pod to se asi podepíšeme všechny.
      Měj příjemný den, H.

      Vymazat
  25. Helenka moja starsia dcera byva nedaleko velmi stareho cintorina Medicka zahrada v Bratislave. Nedaleko je detske ihrisko a ked mozem prejdem cez cintorin. Novsie hroby tam nie su, jediny novsi je Juliusa Satinskeho, lebo byval vo vedlajsej ulicke. Je tam jeden malý, veľmi starý náhrobný kameň a na ňom skoro vždy sedí pekná mačka. Večer by som z tade asi nesla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zitko, tak panu Satinskému bych se moc ráda poklonila a svíčku zapálila...
      Děkuji za milá slova a přeji hezký den, H.

      Vymazat