...Na Olšanech...
neděle, února 18, 2018
Krásné nedělní odpoledne všem!
Někomu to může připadat divné nebo dokonce zvrhlé, ale my s manželem máme moc rádi hřbitovy. Cítíme, že hřbitov je vlastně taková učebnice historie. V pátek jsme si splnili letité přání - navštívili jsme Olšany. Chtěli jsme postát, poklonit před hroby lidí, kteří pro nás hodně znamenají, kterých si vážíme.
Tak pokud vás to zajímá, pojďte s námi.
První, na koho jsme narazili byl Jan Palach. Autorem bronzového reliéfu jeho těla je Olbram Zoubek. Ten také sejmul Palachovu posmrtnou masku.
Celkem náhodou jsem narazili na hrob zpěváka a herce Jiřího Schelingera.
Josefa Ladu asi pozná každý...
Hrob architekta Bořka Šípka. navrhl ho jeho syn Milan (žíjící v Číně). Je ze vzácných kamenů a jak jinak - ze skla.
Zde odpočívá malíř Antonín Slavíček. Pokud se pozorně díváte, může číst jméno Míla Slavíčková Masaryková. Je to trochu složité, snad mi bude rozumět :o) Míla byla první ženou malíře Slavíčka, pak si vzala malíře Herberta Masaryka (syna TGM).
A tady asi není co dodávat - pan Rudolf Hrušínský.
Zde odpočívá hokejista a úspěšný trenér Ivan Hlinka.
Tohle je pomník, kvůli kterému jsem sem už roky moc chtěla. Pospolu jsou tu pánové Voskovec a Werich teprve od roku 1990. Na popud herců z divadla ABC a jejich žijících přátel (paní Stelly Zázvorkové, Jaroslavy Adamové a Miroslava Horníčka) byla vyhlášena sbírka a vypsaná soutěž na pomník. Sochař Vladimír Preclík vyhrál myslím právem.
Nedaleko od obou pánů odpočívá jejich kolega z Osvobozeného divadla a přítel Jaroslav Ježek.
Je tu i velmi působivý hřbitov vojáků z 1. světové války
stejně bezejmenných, jako pán ze staré fotografie v hrobě porostlém mechem...
Nemohli jsme vynechat ani hrob prvorepublikového elegána a milovníka Oldřicha Nového.
Když jsem trochu pátrala dočetla jsem se, že když v roce 1983 Miloš Forman v Praze natáčel Amadea, navštívil pana Nového. On pak, za 4 dny, zavřel oči a navždy odešel...
A pro dnes konec. Po hřbitově jsem nachodili skoro 9 km a ani zdaleka jsme neprohlédli vše, co jsme chtěli. Kdo mě trochu zná ví, že jsem jela připravená - vypsaná jména, čísla oddílů, kde hledat. Ani to mnohdy nestačilo, uličky jsou víc než spletité. Musím však říct, že u každého vchodu je vrátnice a v ní nesmírně ochotné a vstřícné dámy, připravené pomoci a poradit.
Pátek moc hezky začal a moc hezky pokračoval. O tom zase příště...
Mějte se moc hezky!
Vaše Helena
52 komentářů
Helenko, vůbec mi to zvrhlé nepřipadá, taky mám ráda hřbitovy, cítím vždy na hřbitovech podivný klid, nic mě zde neděsí. Taky se ráda na nich procházím. Na Olšanech jsem byla naposledy se školou, někdy tam určitě zavítám.... Pěknou neděli. Dana
OdpovědětVymazatAno, Dani, ten klid, to je asi to, co nás tam přitahuje, tam prostě nikdo nespěchá!
VymazatMěj se hezky, H.
Helenko,taky jsem asi divná, na hřbitovy taky občas zajdu.Ten zvláštní klid a ticho...Na Olšanech jsem byla kdysi jako malá.Tvoje fotky byly hezkou vzpomínkou na naše velikány.Díky za ni.H.
OdpovědětVymazatHaničko, rádo se stalo!
VymazatMěj hezké dny, H.
Heli, moc díky za nevšední procházku a přiznám se, že mne donutila přemýšlet, proč jsem se lopotila po pařížském hřbitově za hrobem Edith Piaf / samozřejmě to vím, protože jí miluji /, ale u nás na tak významném místě jsem nebyla, ostuda, kaju se, ale děkuji tobě.
OdpovědětVymazatMám hřbitovy velice ráda, nebojím se tam chodit, ale ležet tam nechci.
Mám s rodinou domluvené místo, kde mne rozsypou, chci být v přírodě a na svém milovaném místě.
Takže jsem se s tebou ráda prošla a přeji nádherný týden.
Simi, ostuda to není, často za něčím jedeme daleko a to, co máme u nosu míjíme roky. Tak to prostě je.
VymazatMoc děkuji za milý komentář a přeji krásné dny, H.
Zcela urcite take chci skoncit na svem oblibenem miste v prirode. Navstevy hrbitovu jsou velice dobre pro matematiku.
VymazatRáda věřím...
VymazatZdravím, H.
Helenko,také miluji hřbitovy již
OdpovědětVymazatod dětství 😊Na jednom vesnickém mame hrobku a bohužel již je tam pochováno dost mých srdci blízkých :-0Dokonce s nimi i rozmlouvám😉Citím tam takový zvláštní klid.Na Olšanech jsem myslím byla naposledy se školou,ale treba hrob Edith Piaff jsem také viděla:-)Těším se s tebou naviděnou a na kávičku na blogerském setkání v příštím týdnu 😊
Ilonko, to naprosto chápu, tak to má asi každý...
VymazatVidíš, Edith jsem já ještě nenavštívila...
Měj se hezky, zítra se těším! H.
Helenko, hřbitovy jsou naše minulost. I já se ráda projdu, čtu jména, povolání a vidím tváře, které se už nikdy s nikým nesejdou. Hezká procházka, děkuji za připomenutí našich velikánů.
OdpovědětVymazatIva
Ivuško, je to tak, moc hezky si to napsala.
VymazatMěj pohodové pondělí! H.
Helenka,
OdpovědětVymazatvďaka Tebe som tam bola teraz i ja :-) ďakujem. Bolo to poučné a zaujímavé zároveň.
Peknú nedeľu, pá,
A.
Adinko, rádo se stalo!
VymazatDěkuji a přeji hezké dny, H.
Helenko, tak tuto procházku jsem si s Tebou opravdu užila. Na tento hřbitov se hned tak nedostanu, ale byla to moc zajímavá a nevšední prohlídka. Děkuji Ti za ní.
OdpovědětVymazatPřeji krásný večer. D.
Dáši, jsem moc ráda, že jsem tě tam mohla vzít. Ty mi to stonásobně oplatíš!
VymazatMoc zdravím, H.
Já se také ráda procházím. Zrovna před Vánocemi jsem sama procházela celý hřbitov, kde mám pochovaného tatínka. Některé staré hroby by potřebovaly velikou opravu, ale zřejmě už není nikdo, kdo by ji udělal. Helinko, měj se fajn, M.
OdpovědětVymazatMartinko, i my to u nás čas od času projdeme. Je to taková paměť města.
VymazatMoc tě zdravím, H.
Helenko, moc díky za procházku..Hřbitovy mám ráda..vlastně už od dětství, kdy jsem jako malá počítala, jak dlouho se kdo dožil a obdivovala staré krásné hrobky..Nejvíc mě uchvátila hrobka hrabat Šporků na našem hřbitově. Není krásná, ale je strašně tajemná a to mě k ní vždycky přitahovalo. Těším se na další tvou procházku a děkuji za všechny tvé krásné komentáře. Inka
OdpovědětVymazatInko, děkuji za návštěvu. Chtěla jsem si tu "vaši" hrobku vygooglovat, ale našla jsem jen tu na Kuksu. Ráda ti to věřím, i já mám taková místa.
VymazatMěj se moc hezky, H.
Helenko, já nemám tedy hřbitovy moc ráda, ale na Vyšehradě jsme byli už několikrát a při poslední cestě do Paříže jsme navštívili slavný hřbitov na doporučení dcery, který byl opravdu obrovský a prošli jsme tak možná pětinu. Někde jsem o tom psala na blogu. Hezký večer.
OdpovědětVymazatMarti, i my jsem Vyšehrad prošli několikrát, proti Olšanům to je drobek, tak teď na ně došlo...V Paříži, pokud vím, je hned několik slavných hřbitovů, jistě stojí za vidění.
VymazatMoc zdravím, H.
Helo, poučná procházka hřbitovem. Zde si člověk uvědomí pomíjivost života, kolik nás již opustilo vzácných lidí. M.
OdpovědětVymazatMoc hezky si to napsala, Maruško!
VymazatDěkuji a zdravím, H.
Helenko, díky. I já, stejně jako děvčata komentujici přede mnou, mám procházky po hřbitově vpodstatě ráda...jestli se to tak dá říct. Člověk se zklidní, své kroky zpomalí, urovná si myšlenky v hlavě, zavzpomíná na doby dávné a lidi milované.
OdpovědětVymazatA na Olšanech, to je ještě o level jinde....tolik známých jmen. Díky za zprostředkování, já tam nikdy nebyla.
Krásný večer. Petra
Peti, i my to plánovali roky... Moc děkuji za milý komentář a přeji hezký den, H.
VymazatMilá paní Helenko, díky, pěkná procházka po Olšanech, hezky jste to zdokumentovala...
OdpovědětVymazatjá také ráda navštěvuji hřbitovy, obvykle se tam člověk spoustu věcí doví,o těch, kteří tam již leží a někdy i o těch, kteří se o jejich hroby starají.
Navštěvuji často hřbitovy i v pohraničí, též, když je čas, různě v cizině...s oblibou zdejší židovské,
jsou to zajímavá místa...
Jiřina z N.
Milá paní Jiřinko, moc děkuji za vaši návštěvu! Zmínila jste židovské hřbitovy - ty mám taky moc ráda. Jsou většinou stranou, ráda si užívám ten klid...
VymazatMoc vás zdravím, H.
Ahoj Helenka, nie si divná. Je to súčasť života. Aspoň tam si človek pripomenie, o čom je život a ako ho žiť. My teraz mámme domček na konci dediny (5-ty od konca) a hneď potom je cintorín.
OdpovědětVymazatEmily
Emilko, moc děkuji za tvou návštěvu a posílám srdečné pozdravy, H.
VymazatHelenka na cintoríne je strašný kľud, ktorý občas radi sdieľame. Takže i ja si rada zájdem na cintorín, nie s tak slávnymi menami, ale na náš. Andrea
OdpovědětVymazatAndrejko, i my chodíme daleko častěji na ten obyčejný, kde máme své drahé...
VymazatMoc tě zdravím, H.
Na Olšanech jsem byla jako malá holka, takže ráda jsem se s Tebou prošla. Hřbitovy jsou místo, kde člověk opravdu vnímá klid.
OdpovědětVymazatHanka
Musím jen souhlasit!
VymazatHaničko, díky!
Měj se hezky, H.
Helenko, procházky po hřbitově mám taky ráda. Je tam klid. Nachodit 9km po hřbitově se mi ale ještě nepovedlo.:-) Moc pěkný příspěvek se ti povedl, díky za něj, Ivana.
OdpovědětVymazatIvanko, oni jsou Olšany opravdu velice rozsáhlé, zdaleka jsem je neprošli celé... Samotnou mě to číslo překvapilo.
VymazatPa, H.
Helenko, naprosto ti rozumím, tady na Olšanech jsem byla vychovaná. Bydlela jsem (a moje maminka stále bydlí) na náměstí před hlavním vchodem na Olšany. Takže sem jsem chodila s babičkou na každodenní procházky. Později s Klárou v kočárku jsme sem mířily také každý den, tady se jí krásně spalo. A protože tu spala dlouhé hodiny, mou jedinou četbou v té době byly nápisy na náhrobních kamenech. Ano, můžu směle říct, že tady to znám jako své boty.
OdpovědětVymazatDěkuji za krásný pohled tvýma očima.
Krásný týden!
Ali, moc děkuji za tvůj komentář! I my jsme tam potkali hodně maminek s kočárky...
VymazatPřeji hezké dny i tobě! H.
Na cintorínoch ma vždy zaujmú hlavne tie veľmi, veľmi staré hroby, na ktorých lúštim nápisy, mená, odkazy...Smrť je súčasťou života, ľudia sa rodia a žiaľ aj umierajú. A cintorín je miesto, kde si ich môžeme vždy pripomenúť, zapáliť sviečku, chvíľu postáť pri hrobe a zaspomínať.
OdpovědětVymazatMoni, mám to stejné, ráda si čtu, kdo ti lidé byli, teď už se na náhrobky povolání nepíše a někdy si říkám, že to je škoda.
VymazatMěj krásný den, H.
Musím říct, že i já mám svým způsobem procházky po hřbitově ráda :-) A díky příteli jich navštívím spoustu i v zahraničí a hledání těch správných náhrobků dá spoustu práce, o tom toho vím hodně :-) Krásné dny přeji :-)
OdpovědětVymazatZdeničko, moc děkuji za návštěvu! To hledání je fuška, ale vyplatí se, že.
VymazatPřeji hezký den, H.
Helenko, mám stejnou úchylku také mám ráda hřbitovy - pro jejich tajemnou atmosféru, historii, klid ...
OdpovědětVymazatOlšany jsou také moje letité přání ... když jsme kdysi byli s mužem v nákupním centru Flora, tak z něho je vidět na Olšanské hřbitovy, tehdy jsem si říkala, že se tma někdy musím podívat.
V Praze jsme byli na Vyšehradském hřbitově, ale ten je proti Olšanským malinký.
Koncem roku jsme si vychutnala atmosféru malého hřbitova v sousední vesnici, odkud pochází moje mamka a mám tam pochovanou babičku a strýčka. Vesnice byla kdysi bohatá, bylo tam spoustu statků, a proto jsou tam také krásné staré hroby a hrobky.
Těším se zítra na viděnou.
Jitka
Jitu, už jsme to trochu probraly osobně, že. Jednou vám to vyjde, ale chce to přípravu :o)
VymazatVesnické hřbitovy mám taky moc ráda.
Přeji ti jen hezké dny, H.
Helenko, jak vidno nás"divných" je docela dost.. procházka těmito místy přináší zklidnění a zamyšlení o pomíjivosti i tahle virtuální v Tvé společnosti
OdpovědětVymazatHezký týden, Jitka
Jituško, i tobě moc děkuji za milá slova a posílám pozdravy, H.
VymazatHelenko i já se přidávám do klubu "divných"😉
OdpovědětVymazatMoc rádi taková místa procházíme..I když Olšany jsme ještě nenavštívili.Ale letos chceme navštívit různá místa v Praze, tak snad i na Olšany dojde.
Moc děkuji za nádhernou procházku s Tebou.
Krásné dny ti přeji a posílám mnoho pozdravů.Z ❤
Zdeničko, moc děkuji za milý komentář a nejen za něj!
VymazatPřeji ti krásné a radosti plné dny, H.
Helenko, krasny vylet, i kdyz to zni asi trochu cynicky. Mam take rada hrbitovy. Vzdyt je tam takovy klid! Jeste vetsi kouzlo maji v dobe dusicek, kdy v podvecer vsechny svicky sviti. Nikdy jsem v Olsanech nebyla, ale takovemy vyletu bych se nebranila, tedy pokud by neslo o ten uplne posledni:-). Pekny den. M.
OdpovědětVymazatMarcelko, moc děkuji za tvůj komentář i vtipný závěr. Pod to se asi podepíšeme všechny.
VymazatMěj příjemný den, H.
Helenka moja starsia dcera byva nedaleko velmi stareho cintorina Medicka zahrada v Bratislave. Nedaleko je detske ihrisko a ked mozem prejdem cez cintorin. Novsie hroby tam nie su, jediny novsi je Juliusa Satinskeho, lebo byval vo vedlajsej ulicke. Je tam jeden malý, veľmi starý náhrobný kameň a na ňom skoro vždy sedí pekná mačka. Večer by som z tade asi nesla.
OdpovědětVymazatZitko, tak panu Satinskému bych se moc ráda poklonila a svíčku zapálila...
VymazatDěkuji za milá slova a přeji hezký den, H.