Příjemný večer všem!
Mnoho dam se mnou asi bude souhlasit, že vymyslet, co vařit je mnohdy těžší, než vaření samo. Na otázku co mám vařit mi můj vtipný syn klidně odpoví: ... no třeba jídlo... :o)
A tak přináším jeden typ na lehčí oběd nebo večeři. Určitě přijde doba, kdy si zase budeme dělat jídlo do krabiček, tenhle salát by do nich určitě šel.
Salát Nicoise
Jednoduchý, evokující pobřeží jižní Francie. Jdeme na to.
Potřebujeme: brambory, fazolky, černé olivy, dobrého tuňáka, vejce, zelený salát nebo rukolu, pečivo na krutonky
Na zálivku: 2 lžíce vinného octa, 2 lžíce olivového oleje, 3 lžíce hrubozrnné hořčice, 1 lžíce majonézy, sůl, čerstvě mletý pepř
Použila jsem ještě staré brambory (máme je pořád moc dobré), proto jsem je oloupala, pokrájela a dala vařit. Skvěle se hodí nové, malé brambůrky. Přesuneme je do mísy a necháme chladnout. Uvaříme zelené fazolky, stačí jen pár minut, pak je na cedníku rychle zchladíme ledovou vodou. Chceme, aby zůstaly svěží. Uvaříme vejce. Brambory s fazolkami lehce promícháme ve velké míse s většinou dresinku. Na talíře dáme salát nebo rukolu, brambory s fazolkami, tuňáka, olivy, krutonky a kousky vajec. Pokapeme zbývající zálivkou a dochutíme čerstvě umletým pepřem.
Jídlo máme hotové raz dva, můžeme do lesa. Jarní, probouzející se les mi poskytuje mnoho radosti, pohyb na čerstvém vzduchu, udržuje naši duševní rovnováhu.
Máme asi tři místa, kde se rádi procházíme, někdy mám pocit, že tam znám každou šišku, ale není to pravda. les je živoucí organismus a neustále se mění. Prostě žije...
No a když po něm lítáte jako splašení, přijde na jednoho žízeň. Potůček nevypadal špatně, tak proč si rovnou neosvěžit i tlapky...
Vaše Helena