Příjemné nedělní dopoledne.
Na konci června jsme byli několik dní pracovně v Roudnici nad Labem. Podvečery jsme využili k malým výletům, jednu obědovou pauzu jsem si užila přímo v Roudnici - šla jsem se podívat do Augustiniánského kláštera.
Husitské války ukončily rozkvět mnoha klášterů, zkáza neminula ani roudnický klášter. Zničena byla cenná opatská knihovna.
Centrem hlavní konventní budovy středověkého kláštera je křížová chodba a uprostřed rajská zahrada. Musím říct, že tahle chodba je jedna z nejkrásnějších, co jsem kdy viděla. Pochopitelně tohle všechno umocní fakt, že jsem tam byla sama. A to v jednu chvíli i zamčená :o) Mladý muž, který mi prodával vstupenku mě upozornil, že si zajde pro oběd a tak mě na chvíli v prostorách kláštera prostě zamkl :o)
Přes rajský dvůr je vidět věže kostela Narození Panny Marie, tam jsem se nakonec taky podívala.
Na chodbě se dá nahlédnout do jezírka, kde podle pověsti žije zlatá kachnička a snáší zlatá vejce. Bohužel, neviděla jsem kachničku ani vejce ač jsem v to doufala. Přece jen - byla jsem v celém objektu sama... :o)
Nahlédnout jsem mohla i do kapitulní síně.
Klášter i kostel si můžete prohlédnout samostatně po zakoupení vstupenky (myslím 100 Kč) vám bude zapůjčen tištěný průvodce. Moji slabost pro ticho, které se dá v klášterech najít, pro tu atmosféru a závan historie, už znáte. Musím říct, že tohle byla opravdu krásně prožitá hodina. Genius loci tohoto místa je velmi silné, nechá vás zapomenout na okolní svět.
Nakonec jsem si prohlédla klášterní kostel Narození Panny Marie vysvěcený v roce 1340. Jedná se o trojlodní gotickou baziliku přestavěnou v 18. století do barokně gotické podoby.
Z tohoto kláštera pochází tzv. roudnická madona z dílny mistra Třeboňského oltáře (14. století). Teď je vystavena v Národní galerii v Praze.
Loučím se a přeji krásnou letní neděli.
Vaše Helena
