Sincerely Helena

...kolem vody...

Příjemný den vám všem!

Dnes se vrátíme na Šumavu a vezmu vás na procházku. Jak jinak. Je mi jasné, že dnes to na žádné velké pochody není, horko je jistě i v těchto místech. Tak zůstaňte tam, kde vám je nejlépe a jen se mrkněte.

Hradlový most - věrná replika historického mostu přes řeku Vydru. 72 metrů dlouhý, jez a stavidla zajišťují odbočení časti řeky do Vchynicko - tetovský plavebního kanálu.

A to je samotný kanál. Celková délka je víc jak 13 kilometrů, byl vybudován v letech 1799-1800 k plavení šumavského dřeva. Obchází nesplavný úsek Vydry. Stavbu zadal kníže Josef Schwarzenberg. Převýšení je 190 metrů, nese jméno podle dvou zaniklých vesnic - Vchynic a Tetova.

Voda je až neuvěřitelné čistá, je zakázáno do ní vstupovat lidem i zvířatům.

Kolem kanálu vede příjemná cesta vhodná pro kola i kočárky (myslím 4 km) do Antýglu.

Z jedné strany divoká nespoutaná Vydra a z druhé umravněný kanál.

Antýgl - tam jsem se chtěla moc podívat. Je to místo, kde jsem byla s rodiči na jedné z prvních dovolených pod stanem.

V 15. století tu byla založena sklářská huť. Vyráběli se tu korálky pro růžence. Královský dvorec z 18. století je soubor roubených staveb, které dnes tvoří zázemí pro přilehlý kemp.

Ač jsou stavby v dobré kondici, jen velmi těžko se mi hledalo místo, odkud ho vyfotit a nemít v obrazku alespoň jednu z mnoha reklamních cedulí...

Oběd jsme si dali v hotelu Antýgl - příjemné posezení na terase, milá obsluha, dobré jídlo a rozumné ceny a stejnou cestou jsme se vrátili k Hradlovému mostu, kde jsme na parkovišti auto a kousek jsme popojeli.

Čenkova pila - další místo, které návštěvník Šumavy pravděpodobně nemine. Zaparkujeme, obejdeme stánek z něhož se line "vůně" friťáku snad až na Modravu a přes rybník vidíme stavbu v obležení turistů. Jdeme blíž a já trochu zklamaná - takhle to na fotkách nevypadalo, kde jsou ty vantroky... No nevypadalo, protože to je hájovna a pila je o kousek dál.

Po hrázi rybníka a kolem náhonu ji už vidím. Na soutoku Vydry a Křemelné vybudoval pražský obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček pilu na vodní pohon. Za začátku 20. století byla pila modernizována a v roce 1912 bylo uděleno povolení k přestavbě na vodní elektrárnu.

Je zde Francisova horizontální turbína, vantroky jsou dlouhé 136 metrů a jsou z jedlového dřeva, které ve vodě nehnije, ale tvrdne.

Soutok obou řek je velmi romantický,

přepad impozantní a hlučný. Voda je prostě živel. Elektrárnu je národní technickou památkou a lze jít i dovnitř na prohlídku.

Obytná chalupa je opravená a krásně upravená je i zahrada. Dočetli jsme se, že je možné si ji pronajmout.

Loučím se a přeji krásný, letní a velmi horký víkend.

Vaše Helena

46komentářů

, by Helena Davidová

domov, háčkování

...letní dny...

Hezké odpoledne vám všem!

Na chvíli přeruším naše putování Šumavou, doma se taky nenudíme. Takové malé ohlédnutí za uplynulými letními dny.

Konec června ve znamení první levandule. Zatím jsem nepekla sušenky, ale levandulový cukr pro kamarádky jsem už připravila. Musí se odměřovat na lékárnických vahách - voní opravdu hodně.

Předprázdninové setkání s přítelkyněmi. Bohužel jsme nebyly komplet, ale sladit program čtyř ženských není jednoduché. Uháčkovala jsem holkám taštičky z provázku primárně určeného na macramé. Bylo to trochu o prsty, ale taštičky krásně drží tvar.

Takhle vypadal zkompletovaný dárek - levandulový cukr, rebarborová marmeláda a kytička.

S mírným zpožděním (i sladit rodinu není jednoduché) jsem oslavili Adamovy narozeniny. Miluje větrníky, a tak jsem se pokusila o větrníkový dort. Moc se mi líbil recept pana Maršálka. Vše skvěle funguje, opravdu doporučuji. Odpalované těsto, žloutkový Creme patissiere pro diplomat i karamelová poleva se povedla perfektně. Zradila mě jen karamelová šlehačka, ale to bylo kvalitou smetany, proto je na dortu jen klasická šlehačka. A aby to vypadalo jako dort, velký větrník jsem sice rozkrojila a naplnila, ale většina krému byla navrchu. Malé zkušební větrníčky mi mizely pod rukama - no, ochutnávat se musí :o)

A další dort - tentokrát na Adamovu oslavu s kamarády - spolužáky z gymplu. Charlotta.

Je to ideální dort na léto, bez pečení, může být plný ovoce. Pokud tedy oslavenec nerazí teorii, že nejlepší ovoce je čokoláda...

Italské piškoty jsem jen maličko omočila v Amarettu a vystavěla plot a dno.

První krém z tmavé čokolády, druhý vanilkový. Použít můžete krémové sýry, tvaroh, ricottu i poctivý jogurt, ale chce to želatinu nebo alespoň pudink na zpevnění.

Poslední vrstvu tvořil krém, který Adam miluje - mascarpone našlehané společně se šlehačkou a trochou vanilky.

Ani letos se mi nepodařil vyfotit gril plný hamburgerů či kořeněných kuřecích paliček, tak alespoň mé kuchyňské počiny - focaccia jako předkrm než se kluci sešli, hamburgerové bulky a glazovaná cibule.

Až na naprosto nepatrné výjimky se sejdou všichni a my s mužem je rádi vidíme. Už to jsou vlastně spíš chlapi než kluci...

Bylinkové máslo - všichni ho milujeme, bylinkám se daří, tak ho dělám stále dokola. Stačí povolené máslo, dobrá sůl, stroužek česneku a bylinky, které máte rádi.

Rozmarýn, oregano, šalvěj, hladkolistá petrželka i kudrnka, tymián, bazalka - opláchnout, dobře osušit v utěrce a jemně usekat. Utřít s měkkým máslem a přidat sůl a drcený česnek.

Uhladit do máselničky a nechat vychladit - hotovo. Vynikající na čerstvé pečivo nebo

nakrájím malý bochník obyčejného chleba na krajíčky, ty namažu máslem, bochník poskládám zpět, zabalím do pečícího papíru nebo alobalu a dám asi na 15 minut do vyhřáté trouby nebo do grilu. O poslední kousek se strhne boj :o)

Léto je o setkávání. Některá mají svou tradici a moc rádi ji udržujeme. Gril už je rozpálený, saláty a prosecco se chladí, návštěva je za chvilku tu...

Na tuhle návštěvu se chladil i dort. Volba padla na švédský mandlový dort podle tohoto receptu. Jen jsem změnila krém - opět jsem připravila diplomat.