Příjemné odpoledne, vážení!
Máme 1. listopadu. Myslím, že je čas ukončit vzpomínání na léto a dovolenou a soustředit se na ty svátky, jejichž jméno jsme se donedávna ani neodvažovali vyslovit.
Proto tedy dnes naposledy návrat na Krétu.
Kvůli návštěvě kláštera Moni Preveli jsem přejeli ostrov ze severu na jih.
Už cesta soutěskou byla velmi fotogenická...
Tak prosím, račte dovnitř....
Moc se nám líbilo ve všech klášterech, které jsme na Krétě navštívili. V něčem si byly vždycky trochu podobné a přece tolik rozdílné. Tenhle jsem chtěli moc navštívit. Jeho kněží totiž po bitvě o Krétu v roce 1941 zachránili na 5 tisíc vojáků spojeneckých vojsk. Schovávali je v horách, ošetřovali zraněné...
Z jedné strany hory, pod klášterem malé ZOO a pak už jen Libyjské moře...
Když se díky mnichům vrátil jeden voják v pořádku domů do Austrálie, založil tam klášter se stejným jménem a poslal na Krétu peníze na obnovu poničeného kláštera.
Nedaleko od kláštera je památník v malém parku na útesu nad mořem. Nedalo se jít blíž (branka byla zavřená), ale prý tam jsou připomínky na všechny vojáky a jsou tam i česká jména...
Další klášter jsme maličko hledali. Ale našli jsme, a tak vítejte v Monastery Pofitis Ilias neboli Klášteře proroka Eliáše ve vesničce Roustika.
Mají tu jednu ze dvou unikátních benátských zvonic na Krétě, která přežila útoky Turků.
Ale i teď to je místo stále živé. Nebyli tam turisté, byl tam kněz, který živě rozprávěl s nějakou místní rodinou a cosi domlouvali...
Byli jsme moc rádi, že jsme se zastavili...
A pokud ještě můžete, mám tu pro vás poslední klášter Agia Irini Monastery.
Jeho vznik se datuje do 14. století, ale před rokem 1990 to byl je soubor chátrajících staveb.
Za rekonstrukci v souladu s tradiční klášterní architekturou dostali restaurátoři několik ocenění!
Klášter je opravdu nádherný! Stojí na úpatí hory, terasy jsou otočené na město Rethymno a moře.
Brankou vstoupíme do soukromých prostor jeptišek, ale jen zlehounka a na chviličku nakoukneme...
Jedna z nich se nás ujala a provedla nás celým klášterem. Řeknu vám, zážitek!
Jak jste pochopili, je to jediný ženský klášter, který jsme navštívili. Je plně funkční - klášterní dílny ve kterých se šije, vyšívá a maluje.
Naprosto nás okouzlili klášterní zahrady.
Tak, a tím opravdu uzavírám reportáže z naší dovolené.
Letěli jsem unavení a návštěvy klášterů nám poskytly přesně to, co jsem potřebovali. Byli jsem tam vždy téměř sami, genius loci těch míst samota a bohorovný klid jen umocňovala.
Tak snad to nebylo naposledy!
Děkuji za trpělivost a přeji krásné listopadové dny.
Moc vás zdravím!
Vaše Helena
PS: máte vy takové místo, kde si zaručeně odpočinete?
