Podzámeckého mlýna.  Ten je moc krásný, renesanční, v rudolfínské době byl největší v zemi. Před ním stojí kamnenný most (1603) jeden nejstarší v Čechách.


Pokračujeme po mostě přes Labe a několik slepých ramen a jsme ve Staré Boleslavi.


A už stojíme před místem tolik spjatým s naší historií a státností.


Za touto branou stojí Bazilika sv. Václava, Kostel sv. Kosmy a Damiána a Kostel sv. Klimenta. Bohužel, ještě není turistická sezona, tak jsem se dovnitř nedostali... Tak tedy jen teoreticky - původní kostel Kosmy a Damiána, před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn (nyní vstup do románské krypty) byl později zahrnut do nové stavby Kostela sv. Václava.
V těsném sousedství najdete Kostel sv. Klimenta.  Je v něm jedna z nejstarších fresek u nás (ze stejného období jako ta ve Znojmě).


Přejdeme náměstí a stojíme před Chrámem Nanebevzetí Panny Marie.
Je to jedno z nevýznamnějších mariánských poutních míst.




Je důstojným místem pro Palladium země české. Je to reliéf Madony s dítětem z korintské mědi a zlata. Podle pověsti ho dal sv. Metoděj sv. Ludmile ke křtu a ta ho dala sv. Václavovi. Po jeho vraždě obrázek schoval sluha a zahrabal ho na poli. Oráč ho vyoral a na tom místě se postavil kostel. V době Rudolfova majestátu byl reliéf prohlášen za  ochranný obraz - Palladium České země.
Císařovna Anna pro něj nechala postavit podle vzoru raně barokních římských kostelů tuhle krásnou stavbu.

Obrázek Palladia jsem si vypůjčila na internetu.


Jak už jsem předeslala, ještě není turistická sezóna a tak jsem se dovnitř kostelů nedostali. Informace o těchto pokladech jsem ve městě nulové. Prostě nic - žádné tabule připomínající historii, žádné směrovky, které by vás k těm místům zavedly... Nebýt milé paní se psem...
Některé poklady máme prostě dobře schované!

A tak se ptám - byli jste ve Staré Boleslavi nebo na jiném zajímavém místě, dobře ukrytém...?
Ráda si to přečtu a něco se dozvím!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

A je na světě! Roky očekávaný, vytoužený, milovaný chlapeček! Rodiče štěstím září!


Zítra ho uvidím a přece nepřijdu s prázdnou...


Mimi conversky byla jasná volba hned, příze dost zbylo, a tak přibyla sova.


Háčkovala jsem z Nicky Elian, háček č.2. Popis na tenisky najdete na netu, je jich tam celkem hodně, sova je z hlavy - mé :o)



Chlapečkovi to bude zcela jistě fuk, ale maminku snad dárek potěší!


Přeji vám příjemný večer a pohodový celý týden!

Vaše Helena

Nejsem žádná cukrářka, mnohé z vás umí vykouzlit taková díla, že se mi tají dech. proto padla moje volba na Charlottu. U ní jsou nejdůležitější dvě věci - postavit zahrádku z cukrářských piškotů a použit kvalitní suroviny na náplň.
Pokud máte chuť vyzkoušet, nabízím recept.

Potřebujeme plochý talíř, na něj položíme potravinářskou folii a obvod dortové formy. Dlouhé italské piškoty namáčíme do amaretta nebo jiného likéru, který máte rádi a stavíme plůtek. Pěkně těsně vedle sebe. V některých receptech je napsáno, že máte jednu stranu piškotu seříznou do rovna, ale piškoty se lámaly a nakonec to nebylo potřeba. Piškoty poklademe i na dno.


A teď samotný dort nebo spíš jeho náplň:

Ušleháme 250 ml smetany na šlehání. V jiné míse našleháme kelímek mascarpone, červený tvaroh a asi 2 lžíce moučkového cukru. Rozpustíme dvě tmavé čokolády (70 % kakaa), přidáme do tvarohového krému a dobře našleháme. Ochutnáme a případně dosladíme. Podle návodu na sáčku připravíme želatinu, nemáme ji trochu zchladnout a vmícháme do krému. Nakonec přidáme našlehanou smetanu.
Polovinu krému přesuneme do formy, poklademe nasáklými piškoty a ty zakryjeme zbylým krémem.
Pokud bych takový krém dělala na normální dort nebo třeba do pohárů, želatinu bych určitě vynechala, ale u Charlotty to nedoporučuji. Vnitřek musí být pevný, aby se dal dost krájet a nerozpadl se.
Tohle všechno je ideální udělat večer předem. Dort zakryjeme folií a dáme do lednice.


Druhý den zbývá už "jen" ozdobit. Z 200 g pravého marcipánu jsem vymodelovala malé růžičky, mezi nimi jsou nasypané hoblinky hořké čokolády a pár bonbonů.


A když se tohle všechno jakštakš povedlo, stačí už jen přesunou dort na servírovací tác (bez folie - ale šlo to nadočekávání dobře) a sundat formu.

Barveně ladící stuha už jen korunuje naše snažení :o) Trochu samochvála, vím, ale měla jsem radost, že se dort povedl, sklidil obdiv a chválu nejen za vzhled, ale i chuť.

 

Tak ať máte středu jak z čokolády a marcipánu!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Věděla jsem, že bude den trochu hektický, tak jsem si těsto připravila už ráno.
Potřebujeme:
250 g hladké mouky, 1/2 lžičky prážku do pečiva, 150 g změklého másla, 1 vejce, 100 g jemně strouhaného parmazánu, 60 g jemně sekané sušené šunky (parmské, schwarzwaldské), 60 g lněných semínek, 60 g dýňových semínek, čerstvě mletý pepř, špetka soli
Všechny suroviny smícháme, vypracujeme těsto a vytvarujeme do válečku. Se solí opatrně, sýr i šunka jsou dost slané, pepř podle chuti. Těsto uložíme nejméně na hodinu do lednice.


Já ho tam měla až do večera a rozhodně mu to neublížilo.
Pak už jen stačí vzít hodně ostrý nůž a nakrájet z těsta plátky,



naskládat je na plech pokrytý pečícím papírem a péct v dobře předehřáté troubě na 200 stupňů 10 - 15 minut.


Měla jsem celkem obavy, jak půjdou kolečka krájet, když jsou v těstě tvrdá semínka, ale ostrým nožem to šlo dobře.
Už při přípravě samotného těsta to doma celkem vonělo, ale při pečení byla vůně naprosto neodolatelná.


Fotila jsem je ještě vlažné, než přišli přátelé. Víno bylo v lednici, myslela jsem, že se sklenkou udělám pár fotek až po návštěvě... Chyba lávky :o) nezbyla ani jediná :o)


Pikantní, křupavé, trochu pálivé. S vychlazeným sektem chutnaly opravdu dobře. Sklidila jsem spoustu pochval a tak je s klidným svědomím nabízím i vám.


Jistě najdete příležitost, kdy je připravit.
Mimochodem, máte na dohled nějakou oslavu, posezení s přáteli, s rodinou? Nás příští víkend čeká celkem významná oslava. Určitě vás bude ještě informovat :o)

Zatím přeji pohodové všední dny.

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Ty klasické, jednobarevné už znáte, a tuhle pruhovaně puntíkatou bláznivinu jsem udělala pro jednu malou princeznu. Snad se jí bude líbit... Musím udělat ještě jeden, má totiž sestřičku :o)


Stejně jako minule jsem použila přízi Yetti, háček č.2, košíky jsou háčkované krátkými sloupky.


A ještě malé info z maturitního plesu. Soukromé fotky zůstanou soukromé, tak snad jen něco z garderóby. Moje plesové šaty - černý taft, ty perly jsou jediné zdobení. Moc se mi líbí...


Do tahle výrazného laku většinou nejdu, ale k těm šatům... Za dokonalou manikůru vděčím bývalé a doufám, že co nevidět znovublogerce - Věruško, moc díky!


A ples samotný - byl takový, jaký má být. Veselé představení tříd, dojemné šerpování, slzy v oku maminek při pohledu na ty krásné slečny a mladé gentlemany, jejich milované děti.
Stuhy jsou náležitě pošlapané, snad i to přispěje k jejich úspěšnému startu do dospělého života. Jsou skvělí a moc jim přeji, aby se všechno vydařilo a sny se plnily...


Socialistické školství těmhle rituálům právě nepřálo, já si pamatuji hlavně projev ředitele a jeho nesouhlas s barvami našich stužek - nevím, jestli měl tenkrát někdo odvahu říct mu, že fialová a lila jsou prostě jen módní barvy... O to víc jsem si užila plesy našich dětí.
Jaké máte na maturitní ples vzpomínky vy?

Přeji krásný zbytek týdne!

Vaše Helena

Co budeme potřebovat:
240 g hladké mouky, 240 g másla, 4 polévkové lžíce sypaného čaje Earl Grey, 100 g moučkového cukru, špetka mořské soli a lžička pomerančového extraktu


Nejdřív si dáme na plotnu rozpustit máslo a přidáme do něj 2 lžíce čaje, necháme chvilku bublat, odstavíme, přecedíme a dáme do mrazáku ztuhnout. Potom v míse smícháme zbylé suroviny, přidáme čajové máslo a vypracujeme těsto do válečku. Ten zabalíme do fólie a uložíme na hodinku do lednice.
Asi za hodinu můžeme těsto vytáhnout, nakrájet na kolečka (asi 3 - 4 mm silná), uložíme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme na 180 stupňů zhruba 10 minut.


Ujišťuji vás, že se bude domem linout úžasná vůně - máslo ve společnosti ušlechtilého čaje...
Pak už jen stačí nechat sušenky vychladnout a uložit do dózy. Ale myslím, že tam dlouho nezůstanou.


Abychom zůstali styloví, uvaříme si k nim čaj. Pochopitelně Earl Grey. Je to čajová směs s typickou vůní, za kterou může bergamotová silice. čaj se vyrábí podle staré čínské receptury, kterou dostal darem britský premiér, 2. hrabě Charles Grey. Přivezl ji do Anglie, začal vyrábět čaj a ten se stal oblíbeným na celém světě.
Je to taky jediný čaj, který mi chutná s mlékem.



Pár sušenek jsem zabalila do kornoutu a dám je jako dárek.


Tak, teď vám ještě popřeji krásný a pohodový víkend. Nás čeká opravdová událost, v tom nejpozitivnějším slova smyslu - maturitní ples... Těch 8 let nějak rychle uteklo...
A co máte v plánu vy?

Hlavně, ať vám všechno vyjde a užijete si to!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Ty dny byly tak vyčerpávající, že mi dnes udělalo velkou radost něco uvařit a upéct. Vařila jsem obyčejnou hrachovku, ale s pečením se ráda pochlubím!
Říkáte si: kringel, to už pekli opravdu všichni... Ale pozor, tenhle je slaný!


Kringel s česnekem a bylinkami

Nejprve těsto:
125 ml vlažného mléka, 1 žloutek, 30 g rozpuštěného másla, 300 g hladké mouky (já dala půl celozrnné), 1 lžíce cukru, 1/2 lžičky soli a půl kostky droždí
Vykynout pomůže pekárna.
Mezi tím si připravíme náplň.
50 g měkkého másla, 3 stroužky česneku, 2 lžíce sekaného rozmarýnu a 3 lžíce lněného semínka, trocha mořské soli
Tolik recept, já trochu improvizovala - rozmarýn, který mám na okně jsem obrala celkem hodně, ale vydalo to tak na lžíci, proto jsem přidala sušené italské bylinky a lnu taky nebylo na tři lžíce, přidala jsem tedy ještě sezam.


Vykynuté těsto rozválíme na obdélník, potřeme bylinkovým máslem s drceným česnekem, posypeme semínky a zatočíme do rolády. Tu tak příčně rozřízneme, stočíme a posadíme na plech s pečícím papírem. Necháme ještě chvíli kynout.


Troubu předehřejeme na 200 stupňů, kringel jsem ještě na vrchu potřela kousíčkem rozpuštěného másla a posypala trochou hrubé soli.
Po 10 minutách pečení teplotu v troubě snížíme na 170 stupňů a dobrotu dopečeme.


Adam přicházel ze školy s tím, jestli mu dám kousek toho, co tady tak voní :o)
Co vám mám povídat, ta hrachovka zbyla, kringel tedy opravdu ne :o)


Užijte si krásný víkend a važte si každého obyčejného dne, každé hezké chvíle!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Nejprve to u nás vypadalo asi nějak takhle... Chaloupka, kam jste se podívali :o) Používala jsem většinou zbytek směsové příze (bavlna, akryl), háček č.2. Myslím, že je vidět, že to opravdu není nic složitého, začíná se od střechy vějířkem ze 4 dlouhých sloupků...


Pak přišel čas všechny ty baráčky začistit.


Nakonec jsem je přiháčkovala k řetízkovým šňůrkám a girlandy byla hotové.


Jak se to často stává, doma mi žádná nezůstala. A tak jsem si rychle uháčkovala alespoň pár domečků, které ozdobily košíky na polici v jídelně.


Na závěr musím napsat, že se nám blogerské setkání jako vždy vydařilo a hrozně rychle uteklo. Dostala jsem krásné a dobré dárečky a girlandy se holkám taky líbily. Tento týden mě tedy nic tak hezkého nečeká, následující dva dny budou hodně náročné a těžké. Ale zvládnout se to musí...

Moc vám všem přeji, aby i vy jste zvládli v pohodě a s přehledem všechno, co vás čeká!

Mějte se dobře!
Vaše Helena