Sincerely Helena

...obyčejný neobyčejný den...

Krásný den vám všem!

Vstávám hodně brzo. Je pátek 18. srpna, mám svátek, ale jinak je normální pracovní den. Telč není úplně za rohem a po cestě je několik uzávěr. Do města přijedeme s mírným předstihem, šéf mě pozval na ranní kávu.

Náměstí Zachariáše z Hradec před 8 ráno. Trochu klid před bouří, jak jsem pochopila, o víkendu bude pouť.

Je to opravdu skvost, skvělá přehlídka důstojnosti, elegance a nádhery. Jeden krásnější dům než druhý. Najdete tu gotiku, renesanci i baroko...

Šéf mířil ke klientům, mé kroky směřovaly k zámku. Po prodlužované rekonstrukci je hotovo a já si moc přála vidět, jak se to povedlo. Už kaple Všech svatých, kterou fotím přes mříže než si koupím vstupenku, je velkým příslibem.

Vstupenku mám hned na první prohlídku, zbývá trocha času, jdu nakouknout do zahrady. Nechce se mi věřit, že loni touhle dobou tam bylo parkoviště stavebních strojů a haldy kamení a zeminy.

A prohlídka začíná. Vybrala jsem si okruh renesanční sály. Nebudu vám tu opisovat historie zámku, to si může každý najít. Jen velice stručně. Gotický hrad byl v 16 století přestavěn na renesanční zámek. Může za to tehdejší majitel Zachariáš z Hradce, kterého při cestách nadchla italská renesance.

To, co uchvátí na první pohled jsou stropy. Úchvatné, čerstvě opravené, všechny ta krása vystavená našim očím, našemu obdivu.

Vrcholem prohlídky je zlatý sál s honosným vyřezávaným kazetovým stropem.

Prohlídku jsem si fakt užila, mladý průvodce byl skvělý, vtipný a velmi znalý.

A teď honem, nejsme tu úplně na výletě... Hodně jsem toho připravila večer, všechno se stihlo!

Po cestě domů mě šéf pozval na pozdní oběd - na zámku v Třešti jsem byla před lety, mezi tím se proměnil v hotel. Chutnalo tam prezidentskému páru, chutnalo tam i nám...

A jestli máte teď chuť odejít z práce a hledat zaměstnání s takovým šéfem vězte, že mým šéfem je můj manžel. A přela jsem ten svátek, že :o)

Moc vás zdravím!

Vaše Helena

44komentářů

, by Helena Davidová

cestování, historie

... letní zastavení...

Příjemný večer, vážení!

Z Úštěka to byl už jen kousek do Zubrnice, malebné vesničky vklíněné do krásné, dramatické krajiny Českého středohoří. Věděli jsme, že skanzen už bude zavřený, ale byl krásný horký červnový podvečer a tak jsme za chvilku parkovali v Zubrnici na návsi. Paní ze skanzenu právě zamykala branku a sedala na kolo, ale stačilo malé rozhlédnutí a věděli jsme, že se nám tam bude líbit i tak.

Zubrnice, jako mnoho jiných vesnic Sudet, byla zasaženě odsunem obyvatelstva. Domy, kostel stejně jako po mnoho generací obdělávaná a kultivovaná půda a krajina chátrala a byla devastována. V 60. letech minulého století byly některé historicky cenné stavby v obci zdemolovány. Na konci 70 let vznikla a sílila myšlenka vybudovaní muzea v přírodě a v roce 1988 byl otevřen první okruh muzea.

Vzala jsem to letem světem, co jsem se kde dočetla. Jen pro představu, kde to jsme.

Zemědělská usedlost č.61 byla ve vsi jedna z největších a nejbohatších. Patrový chmelařský dům s větráky na střeše.

Rychta z Loubí - je to poslední přenesená stavba ve skanzenu. Dendrologové určili, že je postavena z jedle poražené na konci 17. století...

Špýchar z Ostrého u Úštěka stojí hned naproti. Je obrovský a jako mnohým podobným stavbám hrozil i jemu zánik...

Vesnička je opravdu nesmírně malebná. Vůbec jsme nelitovali. Byl tu klid a krása všude kolem. Sudetské vesnice většinou dopadly nesrovnatelně hůř...

Tento zelený dům by mě hodně zajímal i uvnitř. Je tam kupecký krám Franze Saidla.

Obešla jsem i Kostel sv. Maří Magdalény. V 60. letech byly vyřezávané lavice spáleny při oslavě čarodějnic, v 70. letech byl vykraden a naprosto zdevastován. Plánovaná demolice se nakonec nekonala a kostel původně z 14. století (později přestaven Octavianem Broggiem) dal základ vznikajícímu skanzenu.

Litinové a tepané kříže jsou zachráněné z okolních zrušených starých hřbitovů.

Přes hřbitovní zeď byl hezký pohled na dvůr a další stavení.

Pod kostelem, vlastně na návsi stojí barokní studna ze Střížovic. Je nedávno zrekonstruovaná, na střeše má malou zvoničku.

Poslední pohled na Zubrnici od Železničního muzea. Mají tam spoustu zajímavostí, drezíny z filmů Ostře sledované vlaky a Rebelové, natáčel se tam film Páni kluci.

Pokud budete někde poblíž, doporučuji.

A ještě nakonec nabídnu tip, jak zpracovat část letošní úrody bylinek.

Bylinková sůl

Potřebujeme: mořskou sůl, bazalku, petrželku, oregano, tymián, citronovou kůru, pár oliv a kaparů, česnek, kdo má rád, může přidat i pálivou papričku. Poměry nepíšu, dejte si do ní to, co máte rádi, pokud vám něco z uvedeného nesedí, tak to tam prostě nedáte.

Sůl, usekané bylinky, nastrouhaný česnek a kůru, posekané kapary a olivy dáme na pečící papír a do trouby na cca 60 stupňů. Většinou využívám zbytkové teplo po pečení. Občas prohrábnu, suším na 2x, celkem to budou tak dvě hodiny.