jsou minulostí. Zbyly po nich stromečky, trocha cukroví, možná politý vánoční ubrus. To důležité máme stejně někde uvnitř sebe, v duši a v srdci, protože pravděpodobně všude byly daleko komornější a intimnější než jiné roky.
Příjemné odpoledne, přátelé!
Měli jsme to štěstí, že nikdo z naší rodiny nebyl nemocný ani v karanténě a tak vánoční atmosféru nic nenarušilo. Trávit Vánoce s dospělými dětmi bylo moc příjemné, veselé a vlastně vzácné.
Včera jsem zjistila, jak málo jsem fotila.
23. prosince už po patnácté proběhla tradiční předvánoční večeře se sousedy. Ač jsem dělala dezert, který by stál za zveřejnění, nemám ani fotečku :o) Štědrovečerní stůl stůl je na fotce ještě nedokončený.
Ale z těch všech zážitků se jednomu klížily oči. Pelíšky nepelíšky. Já si konečně natáhla nohy a on se uložil na ně :o)
A došlo i na les. Dokonce několikrát. Miluju tyhle procházky, i když s naším Aaronem to je spíš indiánský běh :o)
No, jak je vidět, budu se muset k letošním Vánocům ještě vrátit.
Zatím vám přeji co nejpříjemnější poslední dny roku a hlavně zdraví.
Vaše Helena
