Příjemný večer, vážení!

V úterý jsem se na skok dostala do Orlických hor. Co vám budu povídat, byla to krása! Myslím, že se jako nit letos v létě nese napříč blogy úvaha, nebo spíš konstatování - žijeme v krásné zemi!


Kochala jsem se! Žádná velká tůra, spíš jen procházka!


Pěšinou ke kostelíčku sv. Matouše v Jedlové. Přesněji nad Jedlovou.


Barokní jednolodní kostel v roce 1833 vyhořel, byl obnoven a za první republiky se dočkal nové střechy. Byl ve výborném stavu a až do 2. světové války sloužil německým obyvatelům. Po odsunu byl kostel i přilehlý hřbitov poničen a nechán svému osudu.


Chátral až do roku 1993, kdy se zahájila jeho obnova. Tak snad...






Takových památek máme v hraničních oblastech asi nepočítaně, snad se alespoň některé podaří zachránit.


No, lítání po horských loukách jednoho znaví, to je jasné...


 A možná někomu i vyhládne. Přidám recept, v hlavní roli cuketa! Je jich celkem dost, že :o)

Italská cuketová polévka

Potřebujeme: trochu olivového oleje, 2 stroužky česneku, 1/2 cibule, stonek řapíkatého celeru, asi 1 kg cukety, zeleninový vývar (stačí i voda), sůl a čerstvě mletý pepř, hrst čerstvé bazalky, trochu smetany a hoblinky parmazánu


Velmi jednoduchá a moc dobrá!

Mějte se krásně a užívejte léto!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

A tam nás překvapila kouzelná kavárna a knihovna. Ještě nebyla v provozu, ale i tak nás nadchla!




A on aby tady chyběl... Miluje zříceniny, má je za takové hodně zajímavé průlezky :o)



Jsem moc ráda, že jsem tenhle výlet podnikly, Beckov je skutečně nádherný!


A ještě poslední pohled z náměstí stejnojmenné vesničky.


A protože se mě už někdo ptal, jestli jsem přestala háčkovat, malá ukázka :o)
Tyhle letní filetové kousky jsem dělala na červencové posezení s kamarádkami. Jedna vznikla i na téhle dovolené.


Jsou z "socialistické" bavlny, občas zdědím nějaký materiál a jsem ráda.


Všechny předlohy najdete na mém Pinterestu.




A teď už vám jen popřeji krásný víkend, užijte si ho a pokud cestujete, šťastně se vraťte!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Pak už je potřeba se do toho pořádně opřít! Kór, když to je tvaroh, který miluje :o)




Tak, už máte těch fotek dost? Můžu si to konečně v klidu sníst?


Pokud vás zajímá dort samotný:
V mixeru jsem spojila misku ovesných vloček, vejce, lžíci slunečnicového oleje a lžičku medu.
Vzniklo trochu lepivé těsto, které jsem vlhkýma rukama vytvarovala a upekla.
Taková ovesná sušenka bez rozinek :o)


Parádu zastal tvaroh, psí dobrůtky v podobě malých kostiček a kousky červené papriky. Tu miluje stejně, jako rajčata :o)


Nebo okurky :o) Ale ty jsou spíš na hraní :o)


Oslava prostě jednoho zmůže...

Potřebujeme:
250 g hladké mouky, 120 g másla, 1 žloutek, svazek čerstvého tymiánu nebo lžíce sušeného, sůl, polovina prášku do pečiva

Do robotu vložíme žloutek a máslo a trochu našleháme, přidáme mouku promíchanou s práškem, solí a tymiánem. Po chvíli vznikne těsto, které zabalíme do folie a dáme alespoň na půl hodiny do lednice.


Pak těsto vyválíme na cca 3 mm a vykrájíme kolečka, která upečeme na pečícím papíru v troubě předehřáté na 200 stupňů. Trvá to asi 10 minut.


Pravý rokfór mám málo kdy, stačí vyzrálá niva, kterou nastrouháme, promícháme s trochou zakysané smetany a čerstvě mletým pepřem a ušleháme krém.
Já ho dala do sáčku a nastříkala, stačí určitě natřít trochu na sušenky nožem nebo ho dát do misky, sušenky do druhé, a každý se může obsloužit podle chuti.


A pokud se vám v současných teplech nechce péct, mám tu ještě další typ. Stačí jednoduše na větší párátko napíchnout něco dobrého z lednice.


Třeba malé rajče, kaparu, kousek mozzarelly a list bazalky.
Nebo kousek sýra, sušené rajče a olivu. Jednoduché a efektní. Jistě vás napadne hromada dalších možností a variací - třeba meloun a parmská šunka...


Ten už vám chci jen popřát hodně krásných letních večerů v dobré společnosti s trochou dobrého jídla.
Užívejte léto!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Tak se pokochejte, stejně jako já...




Najdete tu na panelech zajímavé informace o židovských památkách v Čechách, o historii stavby a judaismu vůbec.
Milým překvapením bylo na tuto dobu velmi nízké vstupné (80 Kč) a možnost fotografování.


Kam vedla naše další cesta myslím nemusím zdůrazňovat. Kampa, Werichova vila, kavárna, skvělé zákusky a naprosto úžasná zmrzlina, milý personál... Jo, a krásně tam hrajou - Ježkovu hudbu.





Fotit se zde nesmělo, až na tento skromný vozíček britské královny :o)