...Hippokratův ostrov...

pondělí, září 23, 2024

Příjemný večer, vážení!


Konečně jsem se dostala k první reportáži o naší dovolené. Tentokrát padla volba na třetí největší ostrov Dodekanésu. Čeká vás vyprávění o našich dojmech z řeckého ostrova Kós. 


Není velký, má 290 km2, ale nabídnout toho návštěvníkům může opravdu hodně. Pochopitelně se na něj létá za mořem a sluncem, jsou to působivé hory a nesmírně bohatá historie a spousta antických památek. Pokusím se být hodně stručná.
První osídlení dóry se datuje cca 3.500 let před naším letopočtem. Po řecko - perských válkách byl Kós připojen k atenskému námořnímu spolku. V roce 460 p.n.l.  se na Kósu narodil věhlasný lékař Hippkratos. Později byl založen Asklepion, místo, kde Hippkratos vyučoval. Založení hlavního města se datuje do roku 366 p.n.l..
Ostrov byl součástí říše Alexandra Makedonského, egyptské a římské říše. Ve 13. století patřil ostrov Benátčanům, pak přišel rytířský řád Johanitů. Pak dlouho Osmanská říše, tu vyhnali až Italové v roce 1912.
2. světová válka - Kós obsadily německé jednotky, následně přišla britská správa a od roku 1948 patří ostrov Kós Řecku.
Takhle jsem ho uviděla poprvé z letadla...


Hlavní město vyrostlo na pozůstatcích a rozvalinách staré Agory. Ta rozhodně nezmizela, stopy najdeme na spoustě míst. Mnohdy jsou v těsné blízkosti obytných domů. Užila jsem si, prostě antický ráj...






Antické památku tu jsou opravdu na každém kroku, někdy to chce opatrnost, aby člověk nezakopl...


Trocha mitologie nikoho nezabije - Herkules, který se vrátil z Troje s loděmi plnými pokladů se uchýlil na Kós. Sousoší zachycuje jeho boj s mladým pastýřem Antagorasem, který ho odmítl pohostit.


Socha slavného Hippkrata nemůže chybět. Najdete jí nedaleko od jeho platanu. Stromu obrovského, nevyfotitelného. Prý pod ním učil své žáky, ale pravda to asi není. I když jeho stáří je asi úctyhodné...



Už jste uchození - tak si pojďte dát frappé. Bože, kolik jsem jich tam vypila... A když si najdete místo, odkud se dá koukat na moře...


Vybrala jsem fotky po bouřce, v jiných dnech bylo vlídné, teplé a dokonale průzračné...




A když už jsme v hlavním městě, jdeme omrknou Pevnost Johanitů. Lákají nás na ni ve všech průvodcích i materiálech CK. Evidentně opisují rok co rok jedno a to samé, pevnost je uzavřená a zjevně se opravuje. Tak alespoň z venku...
Johanité při její stavbě využívali materiál z rozvalin antického města. 




A pro dnes to už fakt stačí. Přidám jen poslední obrázek z auta - řecké ráno. A za mořem je už turecký Bodrum...


Přeji krásné podzimní dny.

Vaše Helena

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Lezarts
    Nádherná lekce historie!
    Věřím, že to byla vydařená dovolená:-)

    OdpovědětVymazat