Hezký večer všem!
Jestli podle nadpisu typujete, že jsem se zbláznila, tak mě nelitujte. Nejsem zblázněná (zatím :o)), jen budu připravená.
Proč dělat tuhle dobrotu před Vánocemi z dovozových švestek, když teď jich je všude spousta. A našich.
Recept jsem našla přes Pinterest na jednom německém blogu. Příprava velmi jednoduchá, chuť opravdu velkolepá.
Potřebujeme:
1 kg vypeckovaných švestek, 0,5 kg želírovacího cukru, 100 g hrubě sekaných vlašských ořechů a polévkovou lžíci mleté skořice
Švestky dáme do mixéru a pár impulzy hrubě usekáme. Polovinu přesypeme do hrnce a zbytek rozmixujeme na jemné pyré. I to přesuneme do hrnce. Přidáme cukr, skořici a dusíme asi 20 minut.
Zbývá už jen přisypat ořechy a je hotovo. Plníme do čistých sklenic.
Musím říct, že švestky ráda mám a moc, ale povidla zas tolik ne. Buchty jednou za zimu mi úplně stačí. Tohle je ale úplně něco jiného, musím uvařit ještě jednu dávku, aby do těch Vánoc vůbec něco zbylo.
A ještě budeme trochu cestovat, jak je tady poslední dobou zvykem. Je to asi 14 dní, co nám do cesty vstoupil tenhle pohádkový zámek... No, není to tak docela pravda, byli jsme nedaleko a tak jsem se tam musela podívat. Vím o něm už pár let, zahlédla jsem ho kdysi ze silnice, vlastně jsem ani nevěděla, že existuje. Projížděli jsme Jizerním Vtelnem (nedaleko Mladé Boleslavi) a tak jsem pátrala a vypátrala, že jde o zámek Stránov.
Konečně jsem si ho mohla prohlédnout. Sice jen exteriéry, přijeli jsme 15 minut po poslední prohlídce a ochotná paní v kavárně chtěla přerušit úklid před zavíračkou a obsloužit nás.
Tyhle novorenesanční arkády mě naprosto učarovaly a pod nimi stolečky - umíte si představit hezčí místo na kávu?
Moc krásné fotky najdete u Inky a dočtete si hodně zajímavého.
A z Jizerního Vtelna už to není dalo do Mělníka.
Mířili jsme rovnou do zámecké restaurace nad soutokem Labe s Vltavou...
Perfektní obsluha, vynikající káva, manžel byl gentleman a ač sám jako řidič nemohl, nechal mě ochutnat - co jiného než mělnickou Ludmilu. Moc dobrá :o) A ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už mi fakt nic nechybí přišel bonus - na terasu vstoupil kníže Jiří Jan Lobkowicz a pozdravil hosty u každého stolu...
Ještě pohled na zámecké nádvoří a končím...
Děkuji vám za návštěvy a trpělivost a přeji krásné slunečné říjnové dny!
Moc vás zdravím!
Vaše Helena
