Na návštěvu se sluší přijít s dárkem. Uháčkovala jsem malou soupravu prostírek.


Ta větší je podle popisu na malou dečku, pokud o něj máte zájem, ráda vám ho pošlu na mail. Malé kytičky jsou střed té samé dečky.


Háčkovala jsem z krémové příze Nela, háček č.2. Hotové prostírky jsem jen postříkala škrobem ve spreji a přežehlila.


Ilonce se líbily, tak jim doma snad zpříjemní nějakou tu kávičku...

primulky u vchodových dveří.


na dvorku předvádí svou krásu netřesky.

 
Probudila se i bylinková zahrádka. Našla jsem loni zasazený a zapomenutý medvědí česnek, máta, meduňka i tymián se už mají k životu a pažitka bude za pár dní na chlebu...


 Forzýtie v plném květu...


a tohle mám moc ráda, to znovuzrození...


Modřence, to jsou kytičky naší Terky, většinou vykvétají na její narozeniny (na Jiřího)...Letos bude mít smůlu...


A dědova meruňka - je to nádhera, uvidíme, jestli z té krásy budou i plody...

A v duchu tohoto hesla jsem se rozhodla dělat radost jiným. To mám přece pak i já radost.
A začala jsem u kamarádky sousedky Katky, která na mě dávala "pozor" po operaci, než přijel manžel.


Uháčkovala jsem jí malou jarní soupravu - futrálek na vanilkovou svíčku Tundra (Ikea) ve skle a sadu kytiček. Ty se dají použít buď jako podložky pod skleničku, nebo na zavěšení.


Jak znám Katku, skončí asi na vlasci v okně :o))


Skleničku jsem tentokrát obháčkovala velmi jednoduše - základní filetovou mřížkou (DS, 2 ŘO, 1 DS)
a poslední řadou jsem prostrkala tylovou stužku.
Háčkovala jsem z příze Nela, tahle zelená se Katce hodí. A jakou barvu bude mít letos u vás doma jaro? Vybíráte jen jednu, nebo si po zimě užíváte všech těch krásných barviček?




Mějte se všichni moc hezky a dávejte na sebe pozor!
Užívejte si jaro!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Prohlídka začíná v kuchyni- koukáte se na kamna, které postavil kamnář při rekonstrukci a repliku kubistické kredence.


Tato kredenc je ovšem původní :o) Pokud vás zaujaly stěny (stejně jako mě), tak vězte - není to tapeta, ale malba přes šablonu. Je tak malováno ještě několik místností - no Pat a Mat tam tedy nemalovali :o).


Jako správná prvorepubliková vila má i tato velmi impozantní halu. Je skutečně nádherná,odpolední slunce tam vykouzlilo naprosto unikátní světlo...


Vévodí jí lustr od Ladislava Machoně (autora Pasáže v Pardubicích)


Zajímavé je,že Gočár navrhl budovu, ale ne už zařízení, jak tomu v té době bývalo zvykem. A tak tu najdeme kubistické nábytek jako muzejní exponáty,



tak i části toho, co tu po Bauerových zbylo. Vidět tedy můžeme původní vestavěnou knihovnu a uprostřed kubistický sekretář.


Obklad koupelny by se líbil i dnešní době, co říkáte? Chybějící kachličky dodělala firma Rako.


A pohled na halu z horní galerie.


V horních pokojích krom nábytku najdete i porcelán a keramiku kubistických umělců - Pavla Janáka, Vlastislava Hofmanna a dalších.


Vila rozhodně stojí za vidění. Protože počet vstupenek na jednu prohlídku je omezený, objednáte se na jejich stránkách  http://www.nck.cz/bauerova-vila/. Měli jsme to štěstí, že jsme byli na prohlídce úplně sami a prováděla nás nesmírně příjemná a milá paní. Co vám budu povídat - luxus. Připadali jsme si spíš jako na návštěvě, než na exkurzi :o).
Doporučila nám navštívit i nedalekou kubistickou stavbu - Chateau Chotěra v Ratboři. Bohužel, restaurace je ještě v zimním režimu, takže právě zavírali... Alespoň jsme nahlédli...



Ještě bych vám chtěla velmi poděkovat za všechna přání rychlého uzdravení. Nechtěla jsem to tady nijak rozebírat, jen jsem se zmínila, ale vy jste prostě moje milé, pozorné čtenářky! A tak jsem si řekla, že život není jen o výletech, a protože možná nejsem sama s takovým problémem...
Tak tedy - byla jsem na operaci varixů (křečových žil). Mám skvělého lékaře, dal mi vybrat mezi klasickou operací a laserovým zákrokem EVLT. Vybrala jsem si laser, je šetrnější, hodinu po zákroku můžete domů, na noze mám 8 maličkých stehů, které do léta nebudou vidět (mám už zkušenost), stačí 2 dny pracovní neschopnosti. Jedinou nevýhodou je, že zákrok není hrazený pojišťovnami, na rozdíl od klasické operace. Finanční ztráta se ale rychle vyrovná, protože můžete velmi brzo do práce (po klasické operaci je pracovní neschopnost až 6ti týdenní). Pokusila jsem se být stručná, pokud máte některá nějaký dotaz, napište, ráda vše zodpovím.

Na konec vám musím ukázat výhru, která mi přišla až z Irska.
Marcelka http://vsednodennosti.blogspot.cz/ pořádala narozeninovou soutěž a já měla to štěstí, že jsem vyhrála překrásný křišťálový růženec.


Jako bonus byla v obálce i nádherná dečka - Marcelka mi udělala velkou radost,jak výhrou, tak tou dečkou - naposledy jsem něco takového dostala čerstvě po svatbě od babičky mého muže :o)
Moc děkuji!


A děkuji i vám všem za trpělivost - dneska jsem se trochu rozpovídala...

Mějte hezké dny!
Moc vás zdravím!

Vaše Helena

Hezké páteční odpoledne všem!

Ne, že bych nevařila ráda, naopak. Nemusím ale v kuchyni trávit všechen volný čas. Zvlášť, když se venku dělá tak hezky nebo když mám v noze pár stehů po včerejší operaci :o)
Polévka a domácí bulky se dá stihnout za 30 minut. To jde, ne.



A jdeme na polévku. Na 2 lžicích olivového oleje orestujeme kolečka jedné mrkve, na kousky nakrájený řapík celeru, půl cibule a kousek feferonky. Přidáme červenou čočku  (asi 200 g) a promícháme, aby se obalila olejem.


Stahneme teplotu, přidáme 2 lžíce kvalitního rajského protlaku (nejlépe passaty), půl lžičky cukru a ještě chviličku restujeme. Zalijeme horkou vodou a vaříme. Dochutíme solí, majoránkou a drceným česnekem.

Za zhruba 15 minut vaření je čočka hotová a hlavně, máme jí plný hrnec. Polévku není třeba zahušťovat. Uklidíme kuchyň, zkontrolujeme bulky v troubě a zamícháme čočkou.


Můžeme servírovat. Kopeček zakysané smetany a petrželka polévku určitě nezkazí.
U nás se luštěniny jedí a máme je rádi. Pokud s nimi máte trochu problém, začněte právě červenou čočkou, velmi dobře ji tráví i děti a má spoustu B vitamínu, kyselinu listovou, draslík, fosfor i vápník...


Přeji dobrou chuť a krásný víkend.
Má být jaro, tak si ho hezky užijte.

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Vzala jsem do ruky háček a přízi a umotala jsem si takovou malou kávovou sadu. Použila jsem popis na kolečko jako základ (abych nemusela tolik počítat a párat) a pak jsem k nim, tedy hlavně k tomu většímu přidala něco z vlastní fantazie...


A na výsledek mého snažení se koukáte. Prostírky měly vypadat trochu jako kytičky, a to se myslím docela povedlo.


K háčkování jsem použila dovozovou přízi Nina. Koupila jsem několik klubek ve výprodeji a od té doby jsem ji nikde neviděla, což je škoda. Ačkoli to je "umělina" (50% akryl, 50% viskoza) má moc krásný vzhled, je příjemná na omak a právě třeba na prostírky perfektní, protože se velmi snadno udržuje.


Tak, připravená jsem, ještě to počasí aby spolupracovalo :o)


Víkend jsme měli docela nároční, rušný, byl nás plný dům, konečně jsme oslavili narozeniny mé maminky. A ani začínající týden na nudné dny nevypadá. No co, alespoň víme, že žijeme, že :o)


Všechny vás moc zdravím a přeji dny bez karambolů, prožité v pohodě a s úsměvem.

Vaše Helena