Příjemný večer vám všem!
Poslední místo, které jsme na západě navštívili, byl klášter v Plasech. Byli jsme tu už před pár roky, čekalo nás velké překvapení - opravy rozsáhlého areálu zdárně pokračují. Kostel, konvent, opatská rezidence, hospodářské budovy, sýpka... Než začala prohlídka, oběhla jsem areál...
Prohlídka začala v Kostele Nanebevzetí Panny Marie. Klášter cisterciáků byl založen v roce 1144. Období prosperity ukončily husitské války. Další rozkvět přišel v období baroka se jmény Mathey, Santini a Dientzenhofer. Josef II. klášter zrušil a z opatské rezidence se stala rezidence rakouského kancléře Metternicha.
Původně románská bazilika nese Sanitiniho rukopis a vnitřní prostor zdobí díla Škréty, Brandla a dalších.
Ambitové chodby konventu s nádhernými freskami.
Strop Kaple sv. Bernarda má rovněž jasný Santiniho rukopis.
Santiniho samonosné schodiště a můj pokus ho nějak vyfotit. Nechají vás po něm udělat jen pár kroků, žádné špacírování a hledání vhodných úhlů. A navíc - fotku chce každý :o) Měla jsem výhodu - věděla jsem, kde je a tak jsem stihla udělat pár kristiánek nad zábradlím téhle unikátní elipsy.
Schodiště nebyla jediná výzva, která tu na Jana Blažeje čekala. Bažinaté podloží se nerozhodl ani vysušit ani zpevňovat. Stavbu založil na víc jak 5 000 dubových pilotech, na nich je rošt nesoucí obvodové zdi. Dřevěná konstrukce musí být neustále zaplavená vodou. Funguje to stejně jako v Benátkách...
Stará lékárna v nemocničním křídle se mi moc líbila.
Při procházení křížovými chodbami se nám naskytly krásné pohledy na rajský dvůr.
Prohlídka končila u reprezentačního schodiště konventu. Byla slyšet voda a dalo by se po něm dojít až k zrcadlům - barokním bazénům, kde se kontroluje stav vody a pilířů. Tam mě ale průvodkyně nepustila :o)
Jak už jsem psala, na některé dárky si ráda počkám. Před pár dny jsem měla narozeniny a opět si na jeden dárek počkám. A ráda...
Moc vás zdravím!
Vaše Helena
