Příjemný večer, vážení!
Před pár lety jsme si vytvořili novou tradici. Po Vánocích, když všechen sváteční ruch utichne, děti a všechny návštěvy odjedou, věnujeme pár dní jen sobě a někam odjedeme.
Letos byla tato tradice ve vážném ohrožení - pracovní povinnosti, nemocná mamka a nakonec i já s Atb. Nakonec to bylo kratší a jen hodinu a půl od domova - člověk nikdy neví...
Takže v úterý na Tři krále jsme se po krátké cestě (ano, krátké - někdy trvá hodinu přejet město) ocitli v pohádce. Svatý Petr v Krkonoších nás přivítal proměnlivou oblohou a obrovským množstvím sněhu. Mráz byl slušný, vzduch byl jako křen - jak by řekl můj děda.
Sama jsem tu byla naposledy jako holka a ještě v létě. Fakt jsem se kochala - překrásné výhledy, hra mraků, stínů a za chvíli zase slunce, stromy a keře v překrásných sněhových róbách...
A večerní procházka - rozsvícené chalupy a sjezdovky vykouzlily doslova snovou atmosféru.
Ubytování jsem kupovali na poslední chvíli (to u nás opravdu není zvykem :o)). Ale hotel Horal opravdu mile překvapil. Příjemné a útulné prostředí, neskutečně milý personál, vynikající kuchyně - nebylo co vytknout.
Všichni účastníci zájezdu byli naprosto spokojení. Aaron sníh miluje a tak si tu "zmrzlinku" fakt užíval. On velmi ocenil, že ji měl k dispozici v podstatě nepřetržitě - tahle fotka je totiž z balkonu našeho pokoje :o)
Vaše Helena
