Helenko,
netušila jsem, že máš ke zvířátkům tak blízko!
Ale, že miluješ bígla, vlastně teď už dva, to už vím déle.
Ne nadarmo se říká, že pes je nejvěrnější přítel člověka :-)
I já a ty víš, po jednom konkrétním plemeni toužím, snad až nebudeme tolik zaměstnaní,...si k nám také do domečku cestu najde!
Měj krásné jarní dny a pohlaď za mě Aronka!
Mimochodem je to fotografický model :-)

Ještě mimo téma ;-)
Prosím zeptej Adama, jak mám přidat na blog odkaz na instagram ?
A už vůbec necháme, jak se Ti tady v odkazu na blogu, střídají obrázky z instagramu ? :-o

Helenko, celé dětství jsem toužila po tom, abych měla babičku na vesnici, abych mohla prožít přesně to, co ty ve svých Stopách popisuješ. Jenomže já měla obě babičky ve městě...
Koně miluju celý život a můj první a jediný pes se jmenoval Brit. No není to krásná shoda?!
Aaronek je fešák, ať ti dělá radost. Tvé Stopy mě moc bavily.
Měj se pěkně
Henrieta

Helenko to je krásné vyprávění! Já jako rodilá vesničanka jsem měla vždycky ke zvířatům hodně blízko, ale někdy to byly skoro galeje na které moc ráda nevzpomínám. Dneska mám kocoura a dvě želvy a jsem úplně spokojená :) Aronek je vážně krasavec ;) A kterýpak vítr tě zavál do našich jihočeských končin?
Měj se krásně
Vlasta

Ahoj Heli, i já jsem ze zemědělské rodiny. Práce na poli byla všudypřítomná. A víš co, jsem za to šťastná. Takové dětství, jako jsme měli my, ty dnešní děti nemají. Každý je chrání, aby neutrpěly nějakou pseudoújmu a já si naopak myslím, že trocha práce v přírodě by bylo to nejlepší, co by je mohlo potkat. My jsme s prací vyrostli a vůbec nic se nám nestalo. Pa M.

Helenko, krásné vyprávění. V dětství mají zvířecí touhy snad všichni ☺ A je prima, když nám zůstanou i v dospělosti.....soužití se zvířaty, péče o ně nás obohacuje, posouvá nás dál, na tu lepší stranu. A to je fajn.
Měj se krásně, Petra

Milá Helenko Tvá stopa mne pohladila u srdíčka ❤
Vzpomínka na Barnabáška a můj..promiň Váš manekýn Šikulka 😉 nesměl ve tvé stopě chybět.Ty zvířecí srdéčka mají v našich životech velikou roli..
Posílám mnoho pozdravů a pohlazení Šikulkovi.Z ❤

Helenko, z konu mam odjakziva respekt,na krase jim to ale neubira. Ja se doma zviratkzm zatim vyhybam, i kdyz deti zadoni:-), ale maji je u babicky. Pekne dny. M.

Helenka,
krásne stopy ❤
A Aaron je zlatíčko i keď každé zvieratko nám zostane v srdiečku...
Maj sa pekne,
A.

Helenka, presne takéto prázdniny som mávala i ja u mojej babičky. Pamätám si, že keď my sme vstávali, babička sa vracala zo zadného dvora, kde kŕmila všetky zvieratá. Keďže som dieťa z dediny, i doma bolo zvierat dostatok a práca v záhrade bola samozrejmosťou. Pekný deň. Andrea

Helenko, krásně napsaný příspěvek, na mnohé jsem si díky němu vzpomněla a děkuji.
Aaronek je poklad. Také jsem nejdřív proti vůli manžela pořídila dětem pejska, pak ho samozřejmě miloval. A já si splnila svůj dětský sen, mít posteláka :o)), vlastně postelačku...
Měj se krásně. J.

Měli jste na to všichni týden, od neděle do neděle, ještě máš spoustu času.
Musím říct, že se sešly skutečně neuvěřitelné poklady, já je v sobotu nebo v neděli zveřejním, byla jsem neskutečně dojatá, co všechno jsem se dočetla a mohu nyní naprosto čestně prohlásit na BLOG.CZ a BLOGSPOT.CZ jsou neskuteční milovníci zvířat a ty příběhy, všem doporučuji si to přečíst, protože pak si člověk uvědomí, jak nádherně je na světě.
Protože jsi četla můj úvodní článek, už mne maličko znáš, máme mnoho společného, včetně dětství na vesnici / já Olomouc / a pak dětství.
budu stále opakovat dokola, co se do dětí vloží, to tam člověk najde, no a v případě nás všech přispívajících bylo uloženo vrchovatě.
Heli, tvé fotografie i povídání jsou skvostné a já vím, že my jsme se na blogu měli potkat, ví bůh, zda to nebude i v životě.
DĚKUJI, děkuji mnohokrát, velice se vážím nádherného příspěvku, dotvořil mi obrázek o člověku, který nemá chybu.
Krásné dny.

Helenko, krásný příběh. Také jsem trávila prázdniny u babičky na vsi, chodila s ní do slepičárny, kde pracovala, sbírat vajíčka. Každý večer děda chodil na trávu králíkům a musely jsme ji nakládat do kolečka. Zbytky jídel se nosily prasátku, když už ho pak neměli, tak slepicím. Na tyto prázdniny s bratránky a sestřenicemi moc rádi vzpomínáme. Zvířátka mne také obklopovala od dětství, ale doma jsme žádně neměli.
Až na stará kolena :o) jsme si pořídili Terri.
Měj se krásně, zdravím Aaronka a posílá pac a pusu. Dáša

Helčo, tak já asi překvapím, ale ke koňům jsem nikdy moc blízko neměla. Teď je mám mnohem raději než v dětství. Také jsme mívali slepice a králíky, ale to pamatuji opravdu jen matně. Bohužel žádnou fotografii z té doby jsem nikdy neviděla.
Taky připravuji vzpomínkový příspěvek. A nevím, jak ty, ale pěkně jsem si u toho poplakala. :-)
Bíglové jsou krásní, moc toho vašeho pozdravuj. :-) Pa.

Sice jsme doma žádné zvířátko neměli, tak jsem o něj ochuzená nebyla. Vynahradil mi to pobyt u babiček a příbuzných. Každé prázdniny na základní škole jsem trávila u babičky v chalupě s doškovou střechou- velká neoplocená zahrada - nedaleko stavení strýce a tety a jejich dětí. U nich v chlévě stála kravka Líza, koza, čuník,na slunci se vyhřívaly kočky, pobíhal pes, slepice běhaly po dvoře ..... viděla jsem jak se klubou kuřátka...u jiného strýce stáli koně ve stáji. Vyrostla jsem sice jako městské dítě (ovšem město velké nebylo), ale kontakt s říší zvířat jsem měla dostatečný.
Moc hezky jsi Stopu napsala.
Měj se moc hezky a přeji pěkný víkend!
Hanka

Helenko, moc krásné stopy v tvém životě. Četla jsem vše. Měj se krásně.

Helenko, krásné a dojemné vzpomínky :-). Také jsem vyrůstala mezi psy a koňmi ;-). Je z tebe cítit velká láska k zvířatům....Měj se moc krásně a pozdravuj svého věrného manekýna, který je opravdu fotogenický a sladký :-)) ZaZa

Ahoj Helenko, tak to dětství jsme měli podobné. Jedna babička měla kozy, slepice, králíky a druhá bez koz, husy, prasátko a pejska - Puňťu. Ke koníkovi jsem zblízka nikdy nepřišla, ale ve vsi, kde babička bydlela se tenkrát s koňmi jezdilo pro slámu, obilí - prostě krásné vzpomínky a k tomu různé vůně, které ve městě neucítíš. A tak jsem moc ráda, že jsme tohle krásné období mohli prožít. Přeji ti hezkou neděli a pohlazení Aronkovi.

Helenko, krásně napsaný příběh. Je z něho cítit láska, kterou máš ke zvířátkům u od dětství. Růža