Na první pohled se vám bude směs zdát suchá, ale nebojte, arašídové máslo udělá své a za chviličku uhnětete hladké těsto.


Z něj na pečící papír klademe dál od sebe kuličky (asi jako vlašský ořech) a pomoučeným dnem sklenky je ještě trochu rozplácneme.


Pečeme v předehřáté troubě na 190 stupňů zhruba 15 minut.


Jestli máte rády tu chuť burských oříšků a másla, pochutnáte si. Já bych ji přirovnala k chuti těch úžasných, pekelně drahých skotských sušenek - takže jsem trochu poslala sovy do Athén :o)


Mějte se moc hezky a užijte si to počasí - konečně je červen!

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Soupravu jsem doplnila kosmetikou z Mrtvého moře a podle děkovné sms, které přišla, jsem se asi docela trefila :o)




A tady něco, co zůstalo u nás doma. Ano, nebojím se to říct, je to věnec z popelnice... Hned vysvětlím!
Moc se mi líbí ty věnce z vyplavených, zvětralých klacíků. Pár takových kousků dřeva jsem si loni od moře přivezla, ale na věnec by to rozhodně nedalo.
Minulý týden jsem si při stříhání omrzlých větví mé hortenzie říkala, že jsou hodně podobné těm mořským. Ale naházela jsem je do naší bio popelnice, pak jsme na ně ještě vysypala košík plevelu...
Jo, jo, dobře tušíte, že se mi to pak rozleželo a milé větve šup ven z popelnice... Holky, snad mě nikdo neviděl...


No, ale větvičkový věnec je na světě - klacíky požadované délky jsem na základ z přísavníku nalepila tavící pistolí halaba, dozdobila  návnadami po tátovi, drátěnkou, do které jsem schovala mušle, hvězdicemi, ...
A už visí na vchodových dveřích. Léto může přijít!

Rodina mě tam odtud odváděla poněkud smutnou, být takový trh někde blíž...
I když bez kytek, užila jsem si, Gent je krásný! Má skoro čtvrt milionu obyvatel a od roku 1827 je propojen s mořem 33 km dlouhým kanálem.


Teď se procházíme po dvou nejkrásnějších nábřežích města. Jmenují se Graslei a Korenlei a jsou lemované krásnými domy z 12. století.

 


A tohle mi budete asi trochu závidět - bleší trh u jednoho kostela. Jak typické pro Belgii. 


Hrad Gravensteen z 12. století. Jeho architekt se inspiroval křižáckými hrady v Sírii.


Jste unavené, chce to občerstvení ? Žádný problém, co třeba kávu  a cupcake? Že nevíte který? No, nedivím se, my jsme taky nevěděli...
Tuhle rozkošnou kavárničku objevila Terka na jednom nábřeží. Dokonalé káva, výborné sladkosti a příjemná, usměvavá obsluha - co víc si zmožený turista může přát...


Tuhle fotku udělal jen pro vás Adam, ten stoleček byl prázdný asi tak půl minuty...


A teď ještě na skok do Antverp.
Tam jsme bydleli v apartámovém hotelu v Židovské čtvrti., kousek od úžasné stavby nádraží! Je v provozu od roku 1905 a při jeho stavbě se nešetřilo... Uvnitř je známé Muzeum diamantů.


A tohle je věž katedrály. Je to rozlohou největší katedrála v Belgii. Obdiv vzbuzuje bohatá výzdoba a hlavně věž, která měří 123 metrů.


A teď jsme na náměstí Grote Markt. Uprostřed je Brabova fontána, která se váže k legendě o vzniku města.
Ta říká, že tu kdysi sídlil na řece obr, který požadoval za průplav lodí mýto. Město obra zbavil římský setník Brabo, který obra zabil, usekl mu ruku a hodil ji do vody.  A tak vznikl název města - holandsky hand - ruka a werpen - hodit. Ta ruka se stala symbolem města.


A alespoň zmínka o malířství - Dům Petera Paula Rubense.


A poslední fotka - pohled z našeho okna do hotelové zahrádky. Bohužel, vzhledem k počasí jsme ji nevyužili...


Tak, děkuji, že jste vydrželi až do konce. Je tolik fotek, snažím se krotit při výběru, ale jak vidíte, je jich stejně docela dost...

Přeji vám krásný večer a moc vás zdravím!
Vaše Helena

Hezký večer milé dámy!


V posledních dnech se vaše blogy hemží nádhernými fotkami z vašich zahrad. Je to přirozené, je květen, zahrady jsou v tomto měsíci nejzelenější a nejsvěžejší, každý den se probudí nějaká rostlinka, přibude nový kvítek, nebo rovnou celá záplava.


Některé rostliny jsou vzácné, jiné celkem obyčejné. Třeba jako můj skalník. Dostala jsem ho před lety od maminky mého muže, byl to asi 30 cm dlouhý, zakořeněný proutek. Teď je to pořádný keř, který je třeba pravidelně řezat, aby nezabral naši nevelkou zahradu.


A podívejte, co na něm vykvetlo!
No já vím, vzala jsem to od lesa a je to zase háčkování. Předlohu jsem našla nedávno na netu, musela jsem ji vyzkoušet.


Háčkovala jsem z bílé Sněhurky tenoučkým, starým háčkem (číslo už na něm není...).


Není nijak složitá, jen je na ní hodně začišťování, každý lísteček končíte zvlášť. Zatím jsme ji nevypínala, je jen postříkaná škrobem ve spreji (Lidl), lístečky jsem urovnala rukou a nechala uschnout na ručníku.
Přeji vám příjemný nedělní večer, zítra klidné pondělní ráno a pohodový týden.
Vaše Helena

První sada putuje k Petrušce, vybrala si bílou. Peti, až večer jsem si všimla, že jsem vyfotila jen 2 růžičky, ale neboj, v obálce jsou 3!
Technické údaje: příze Nela (100% bavlna), háček č.2


Posuďte samy, jak se dílo zdařilo.



Na obal na skleničku jsem použila vzoreček s vyháčkovanýma kytičkama. Není nijak složitý, kdyby jste o něj měly zájem, napište mi.
Materiál: dvojitá Sněhurka, háček č. 2


Tak, a to je pro dnešek všechno.
Čeká mě káva pod pergolou s milou přítelkyní, tak se těším.
Přeji vám, ať vás čeká taky něco hezkého!
Vaše Helena



PS:  pracovala jsem podle tohoto návodu.
Přeji hodně zdaru!

Tak jestli máte chuť, pojďte se mrknout. Základ tvoří džínový běhoun. Líbil se mi v loňské letní nabídce Tchiba, a když byl v zimě ze slevě, neodolala jsem.


Svíčka v plechovce a kotvičky, které zatíží ubrus, aby neuletěl, jsou ze stejné kolekce.


Já jsem přiháčkovala ze zbytku provázku mořské hvězdice


a kolem skleničky na víčku cosi, co má evokovat rybářskou síť :o)
Celému stolu vévodí tácek s květináčky - dárek od Terky ke Dni matek. Ona ví, jak mámu potěšit :o)


A tohle je dnešní nápad a blesková realizace - srdíčko ze starých džín a na něm provázková kytička.


A ještě jedno, menší. Co vám budu povídat, přípálila jsem jeden bramborák, ale hlavně, že je mám...


V hlavě mám ještě několik džínových nápadů, snad bude taky čas na to, abych je zrealizovala.


A dneska jsem už venku poobědvali. Snad už teď bude dost takových krásných dní. Myslím, že si je všichni zasloužíme. Nevím jak vy, ale já mám hned lepší náladu a všechna práce mi jde tak nějak víc od ruky, když je hezky.