Příjemný večer vám všem!
Po nočním dešti se opět klubalo sluníčko, a tak jsme hned ráno vyrazili kolem krásných výloh a lákavých krámků přes Piazza Navona
Z ulice je tento renesanční palác z 15. století celkem nenápadný, ale ještě než se vstoupí do budovy samotné, učaruje vám nádvoří se čtyřmi sochami. Jako i v celém paláci tu jde o dokonalé spojení antického sochařství a renesanční architektury.
Ta hlava byla obrovská, dokonalá a jak jsme se dočetli, nebyla to busta. Socha musela být skutečně impozantní...
Vystavované artefakty původně patřily soukromým sběratelům a v roce 1900 je koupil italský stát.
A pohled vzhůru na překrásné renesanční stropy.
Přímo v paláci je kostel San Anicento. Je zasvěcen sv. Anicentovi - jednomu z prvních papežů a postaven byl pro uložení jeho ostatků. V 17. století to byly jediné svaté ostatky držené v soukromém vlastnictví.
Návštěvu tohoto paláce jsem si přála nejen pro tu antiku, ale i pro tuhle freskovou lodžii. Opravdu velká krása...
Fresky jsou i v mnoha místnostech. Prostě dokonalé spojení antiky a pozdějšího návratu k antickým ideálům... O tom přece renesance byla.
K nádvoří ještě jedna zajímavost. Okraj střechy skrývá baldachýn, kterým se dá zastřešit.
Krásné místo...
Káva k Itálii patří asi jako k Vizovicím švestky. Vypila jsem jí tam dost a dost, nemám jedinou fotku :o) Tak své římské příspěvky zakončím touhle rozkošnou konvičkou z obchodu na letišti.
Tak ciao Italia, ciao Roma!
Moc vás zdravím!
Vaše Helena
