Příjemné odpoledne, moji milí!
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je místem posledního odpočinku svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Historie tohoto místa se píše od roku 929 kdy tu na pokyn knížete Václava byla postavena románská rotunda.
Pohled nad hlavu těsně před vstupem.
Mimořádně zdobná, v jakémsi kontrastu s gotickou strohostí je kaple svátého Václava. Nesmírně působivé místo. Malby pašijového cyklu ve spodní části kaple jsou osázené polodrahokamy v pozlacené omítce. Ta nádhera je podobná, jako v kapli sv. Kříže na Karlštejně.
Nad oltářem je namalovaný Karel IV. při korunovaci a nad ním stojí nejstarší samostatně stojící socha světce - sv. Václav z dílny Petra Parléře. Za oltářem jsou v rohu dveře se sedmi zámky do Korunní komory.
Chrám jako ho vidíme dnes se začal stavět v roce 1344. Základní kámen byl položen za přítomnosti krále Jana Lucemburského a jeho syna, pozdějšího krále a císaře Karla IV. On také povolal z Francie architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti práci převzal Petr Parléř. Jeho odvaha reformovat gotický sloh k nám přitahuje návštěvníky z celého světa.
V době husitské byla katedrála vybrakována, později kompletně vyhořela a v polovině 18. století ji při pruském obléhání Prahy nechal Bedřich Veliký ostřelovat děly. Na dostavbu čekala 400 let. Započala v roce 1844 a pověřen byl architektura Josef Mocker. Slavností otevření bylo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia.
Vzala jsem to letem světem, teď už se prosím kochejte...
Síťová a hvězdicová klenba, vysuté svorníky, množství vnější opěrných oblouků a pilířů - tím vším Petr Parléř předběhl svou dobu.
Velkou pozornost a obdiv vzbuzují vitráže. Při dostavbě byli osloveni umělci zvučných jmen - Švabinský, Mucha, Svolinský, Bouda,...
Mozaika Posledního soudu na Zlaté bráně. Mozaiky jsou jedna z mých slabostí a takhle je prostě úžasná, dokonale zrekonstruovaná před cca 20 roky. Věž nad mozaikou má bez mála 100 metrů.
Vnější opěrný systém katedrály mě nikdy nepřestane fascinovat. Byla to návštěva po letech a moc jsme si ji užili, i když tam s námi byla celá Itálie a půl Asie :o)
Velmi elegantní i i vstup do administrativní budovy - foceno z bistra, které bezprostředně navazuje.
Dnes jsem vám ukázala dvě budovy. Dělí je staletí. Jistě i katedrála (a nejen ona) v době svého vzniku budila emoce. Vize a odvaha je uskutečnit pohání lidstvo dál. A jen čas prověří kvalitu.
Moc vás zdravím!
Vaše Helena
