...vánoční příběh...

pondělí, prosince 03, 2018


Příjemný večer, vážení!

Bylo nebylo... Ano, tak bych klidně mohla začít, protože můj vánoční příběh nebude vlastně můj, ale mé maminky. Musí nám ho vyprávět každým rokem znovu. Nečekejte pointu, jen vzpomíná na časy jejího dětství. Na vánoční atmosféru, na pocit bezpečí, jistoty uprostřed rodiny, který si jako děti zapisujeme do svého podvědomí a pak ji ve chvílích štěstí či naopak hlubokého zármutku z toho tajemného šuplíčku vytahujeme.


A tak se na chvilku přeneste do adventní doby v Kladrubech. Babička a děda měli hospodu. Bylo otevřeno i na Štědrý den. Sice jen do 18ti hodin, ale i to posunulo slavností večeři tolik, že čekání mé mamky na příchod Ježíška bylo k nesnesení. A ještě musela mít bílé punčocháče, které naprosto nesnášela :o) Jako by to nestačilo, k nervozitě notně přispíval i můj děda. Než se dokonale oholil, než si vybral tu správnou kravatu...

A nakonec na večeři došlo. prostírali se dva stoly. U jednoho se jedlo, na druhém bylo ovoce, ořechy, med, pod stolem žehlička. Večeřela se čočková polévka, smažený kapr, jako dezert sedm druhů cukroví a štrůdl. Hospodyně, tedy moje babička, po dobu večeře nesměla vstát od stolu... To dodržovala dokonce i moje mamka, když jsem byla malá.

Na stromečku, byly ořechy, malá jablíčka ze stromu v rohu zahrady a doma balené certle - čokoládky zabalené do papírku s třepením a barevného staniolu.


Na půlnoční se chodilo do kostela v hřebčíně. Prý býval sníh, který křupal pod nohama a třpytil se.
Když bylo sněhu opravdu dost, koně táhli sáně (v tuhle chvíli vyprávění jsem si jako holka představovala scénu ze Třech oříšků pro popelku).


Ještě bych to mamčino vzpomínání měla trochu datovat. Je ročník 41, tyhle vzpomínky jsou z let těsně po válce. Pak přišla doba, kdy se hostinským brali hospody, kdy půlnoční byl tmářský přežitek a těm neskutečně krásným kladrubským koním hrozilo, že půjdou do salámu, protože socialistické moderní zemědělství bude mít jen stroje...
O tom se ale rozepisovat nechci, i když vzpomínky na tu dobu jsou doteď hodně silné.

Psala jsem, že pointa nebude. Snad jen taková, že co si pamatuji, musí mi to mamka vyprávět :o) A nejen mě, už to vzpomínání roky vyžadují i naše děti. Já se moc snažila, aby i ony měly na rodinné Vánoce vzpomínky a zvyky, které si možná ponesou dál i v dospělém životě.
Zdá se, že se to povedlo.


Nakonec chci moc poděkovat Simoně za skvělý nápad. I když jsem výzvu zvedla poněkud po termínu.

Takže, vážení, přeji požehnaný Advent všem!

Vaše Helena


You Might Also Like

40 komentářů

  1. Hezké vzpomínky. A nádherné adventní svícny.
    Měj se pěkně

    OdpovědětSmazat
  2. Helo, pěkné vzpomínání. A máš zase se vkusem a elegancí nazdobeno. M.

    OdpovědětSmazat
  3. Helenko, moc pěkné vzpomínání a je krásné, že děti určitě tuto vzpomínku budou vyprávět svým dětem. Přeji ti krásný adventní čas. Iva

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ivuško, asi ano. Těší mě to. Teď už dospělí vzpomínají, jaké to bylo, když byli malí.
      Měj hezké dny, H.

      Smazat
  4. Tiež rada počúvam maminu, keď spomína. Andrea

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Andrejko, nedivím se. pro mě, stejně jako pro většinu lidí je to hodně důležité...
      Přeji hezké adventní dny, H.

      Smazat
  5. S termínem či po termínu, za úkol nebylo mít nejlepší slohovou práci, předmětem této výzvy bylo se zastavit, zavzpomínat a sdílet. Dát do toho kus sebe, svých pocitů, ale i nějakou naději.
    A hlavně se pocitově sejít u první svíčky a ta svítí dle mého názoru skoro celý měsíc.
    Heli, děkuji za tvé kouzelné vzpomínky, za chvilku, kdy všichni cítili, že i ty jsi součást.
    Krásný a příjemný advent.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Simi, já ti moc děkuji za ten nápad a krásná slova!
      Měj hezké dny, H.

      Smazat
  6. Krásné vzpomínání Helenko. Já také milovala mamčino vyprávění, jaké bývaly vánoční dny tehdy po válce, neboť jich bylo doma hodně, měla 7 sourozenců a byli hodně chudí.
    Měj hezký čas.
    Ála

    OdpovědětSmazat
  7. Helenko, krásný příběh, početla jsem si. I já dodržuji pořád, že od stolu nikdy nevstávám. Vlastně jsem si to uvědomila až při čtení u tebe. Měj se krásně a díky.

    OdpovědětSmazat
  8. Hezký příběh. Vzpomněla jsem si, jak se večeřelo u nás, když dcerky byly ještě malé. Dávala jsem vždy menší porce, aby večeře probíhala co nejrychleji. To těšení a nedočkavost dětí byla veliká. Jenže můj muž má kapra moc rád a tak si neustále přidával, ke smůle mladší dcerky. Stále slyším, jak zklamaně říká" "Zase si přidal..." Přeji krásné adventní dny.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pavlo, moc děkuji! Ano, zapomněla jsem napsat, že i děda si přidával a zdržoval :o) A můj muž kvůli dětem a rychlosti večeře dával ještě jednu porci ryby po rozbalení dárků :o)
      Děkuji za návštěvu a přeji hezké dny.

      PS: jestli máš blog, dej mi sem odkaz, prosím. Ráda se k tobě podívám!

      Smazat
  9. Nádherné povídání o Vánocích z dob již dávno minulých, Helenko. Na člověka hned padne taková nostalgie...Ale víš, co se mi na tom líbí nejvíc? Ten rituál. To, že se rodina každý rok sejde v tomto čase pospolu, a s radostí a očekáváním si znovu a znovu vyslechne stejný příběh. V tom je to obrovské kouzlo.
    Krásný advent celé rodině přeji.
    Jindra

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ano, rituály, ty nám dávají jistotu i v dobách, kdy nám úplně do skoku není.
      Mamka se směje, že to umíme líp, jak ona, ale stejně...
      Jindřiško, děkuji a přeji krásný Advent, H.

      Smazat
  10. Je to krásné :) A mám radost, že spousta tradic se dodnes dodržuje, u nás například od večeře nesměl vstát nikdo a košík s ovocem a oříšky jsme také mívali připravený. Jen si každý dal raději cukroví :D A taky na maličkém talířku jsme mívali půlku krajíčku chleba a rybí šupinu :) Moc ráda poslouchám, jak Vánoce slaví jiní, abych mohla případně zjistit, jaké další tradice lidé dodržují a abych pak hezky mohla vytvářet vlastní :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No, jasně, na ty šupiny jsem zapomněla :o) Ty pod talířem musí být :o)
      Zuzko, moc děkuji za milá slova a přeji hezký večer, H.

      Smazat
  11. Helenko, moc milé čtení :) I u nás měl Štědrý večer svůj řád a nádech tradic. Ani u nás se nesmělo a nesmí od stolu vstávat, ale na rozdíl od vás, vyjma hospodyně. Ta může. Pod talířem nesmí chybět rybí šupina. A hned po večeři dáváme jako správní hodpodáři "vejslužku dobytku", v našem případě něco dobrého pejskům :)A až po té čekáme na zazvonění od Ježíška :)
    Je to krásné. A zároveň smutné, kolik tradic si neseme od lidí, ktěří tu už s námi bohužel nejsou....
    Helenko, měj se moc hezky, Petra

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Peti, moc děkuji za krásný komentář!
      Tak si přejme, aby nás u vánočního stolu neubývalo...
      Měj příjemný večer, H.

      Smazat
  12. Krásné ..... Mam taky ráda vyprávění jak to dříve bylo:))) Moje mamka je stejný ročník.
    Přéji krásný a poklidný adventní čas plný vyprávění.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Evi, musíme se ptát, aby nebylo dozdě... Čas prostě nezastavíme, ale jsem rádi, že mamky máme, viď.
      Měj se moc hezky, H.

      Smazat
  13. Helenko krásné vánoční vzpomínky máš. Mám také ráda vyprávění jaké dřív byly vánoce a zvyky. I v tom je kouzlo vánoc vzpomínat na to co už dávno není ...
    Přeji ti krásné adventní dny, Jitka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jituško, o tvém zájmu o časy minulé nelze pochybovat. A je to dobře, neměli bychom zapomínat.
      Měj se moc hezky, H.

      Smazat
  14. Helenko, krásné vzpomínky a je skvělé, jak si je každý rok oživujete. Takovéto příběhy se nikdy neoposlouchají. Musím Ti pochválit věnce, povedly se.
    Přeji Ti krásný adventní čas, plný pohody a radosti. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu, Dáši. Chceme to slyšet znovu a znovu...
      Moc děkuji a přeji hezký den, H.

      Smazat
  15. Krásny príbeh ... ja ten svoj často rozprávam aj teraz, v práci, lebo u nás štedrá večera bola štedrá ... asi 13 chodov u babičky (klasických, jedlá chudobných, jedna kolegyňa si to až zapisovala :D ), zo všetkého ochutnať kúsok, no nekonečná večera a ako deti sme sa nevedeli dočkať konca večere a darčekov :) Aj tak krásne spomienky, čisté, biele ... Objímam a ďakujem! Marta

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Marti, to mě fakt zaujalo a nedivím se, že si to kolegyně zapisuje!
      Já děkuji tobě a moc zdravím, H.

      Smazat
  16. Helenko, moc ráda poslouchám vyprávění mých rodičů a představuji si tu dobu dávno, dávno minulou, kdy lidé měli k sobě blíž, těšili se z maličkostí a svět nebyl tak zrychlený...
    Děkuji i za vzpomínky z tvé rodiny.
    Přeji Ti poklidný adventní čas.
    Jana

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jani, to máš pravdu, i na mě to působí tak, že čas plynul, neprchal...
      Měj příjemné dny, H.

      Smazat
  17. Milé vzpomínky, hezké příběhy. Vánoční dekorování se mi líbí.
    Hezké adventní dny měj. J.

    OdpovědětSmazat
  18. Helenko, hezké vzpomínky na vánoční čas :-)
    Asi každý máme nějaké a čím jsme starší, tím více vzpomínáme !
    Já jsem také pro dodržování tradic a jejich šíření dalšími generacemi!
    U nás se také nevstává od štědrovečerní večeře od stolu, před večeří řeknu pár slov,pouštíme lodičky,... a skleničky stále máčím do krystalového cukru jako nám to dělala mamka.
    Krásný adventní čas !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, přesně tak, tradice se mají předávat. To je vlastně to, co po nás zůstává...
      Měj pohodový den, H.

      Smazat
  19. Helenko, hezký a milý příběh ♥ Nedivím se, že si jej necháváte často vyprávět ... taky se snažím dodržovat tradice, co znám z dětství a které jsem "převzala" od babičky :) ... Máš moc hezky nazdobeno a dceři moc gratuluji ke složení zkoušek! Pěkné adventní dny, M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Maruško, moc děkuji. Ano, i já když vzpomenu na babičky, vybaví se mi ta pohoda a jistota dětství... Snad jednou taky budu taková babička...
      Měj hezké dny, H.

      Smazat
  20. Milá Helenko moooc děkuji za srdíčkové vzpomínání.
    Přeji Ti... Vám požehnaný adventní čas. z🖤

    OdpovědětSmazat
  21. Helenko, je to krasny pribeh, uplne zive jsem si ho predstavovala - ty kone, ten snih, i babicku a dedu:-). Vim, ze je mnoho lidi, kteri Vanoce nemaji radi, ja uplne nechapu proc, i kdyz tomu tak nejak rozumim, tem jejich castym duvodum. Ja se kazdopadne snazim o to, aby tem nasim detem zustaly vzpominky treba jako tobe. A to i ta, ze doma je bezpeci. Krasny vecer. M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, i my si to často představujeme. Dokonce jsme jednou, když pár dní po Vánocích nasněžilo, zajeli do Kladrub nasát tu babičkovskou atmosféru...
      Napsala si to moc hezky, nepochybuji o tom!
      Pa, H.

      Smazat