...Adolf Loos v Plzni...
neděle, září 27, 2026Příjemné nedělní odpoledne všem!
Na začátku srpna jsme se jeli do Plzně seznámit s Verunčinou maminkou. A tak jsem spojili příjemné s příjemným a koupili si vstupenky do Loosových interiérů, které jsme si plánovali vidět už několik let.
Zakladatele moderní architektury budete nepochybně znát jako autora Müllerovy nebo Winternitzovy vily v Praze. V Plzni navrhl ve 20. letech 20. století několik interiérů, které se postupně rekonstruují a zpřístupňují.
Vybrali jsme si dva okruhy. Prohlídku jsme začali v domě na Klatovské třídě. Už samotný vstup dával tušit, že půjde o skvost.
Labyrintem chodeb a schodišť jsme se ocitli v bytě doktora Josef Vogla a jeho ženy Štěpánky, která byla dcerou majitele domu.
Z původního bytu se dochovaly dvě místnosti - salon s vestavěným nábytkem a jídelna s travertinovým obkladem. Posadili jsme se do přesných replik původního nábytku a vyposlechli jsme si příběh vzniku bytu i rodiny. Voglovi byli Židé, podařilo se jim před nacisty uprchnout do Kanady. Celý dům pak přešel pod německou správu a zřídili tu Úřad práce.
Když už k rekonstrukci došlo, nebylo třeba moc pátrat - fotky interiéru byly k dispozici.
O několik ulic dál jsme navštívili byt Viléma a Gertrudy Krausových. Tato židovská rodina tolik štěstí neměla. Vilém odjel do Anglie připravit nové zázemí pro rodinu, žena a děti však nestihly odcestovat a zahynuly ve vyhlazovacích táborech.
Nejvíce ceněný je salon propojený s jídelnou. Zrcadlové stěny tvoří takzvané nekonečné enfilády. Místnost je obložená bílo - zeleným mramorem Cipollino, strop je z tmavého mahagonu. Byli jsme i v ložnici s perfektně funkčními vestavěnými skříněmi, pro Loose tak typickými.
V domě samotném mě zaujala původní dlažba...
Pak jsem popojeli kousek dál a tam nás čekala prohlídka Semlerovy rezidence.
Dům byl postaven v roce 1923 jako Pensijní ústav pro úředníky akciové společnosti Škoda. Velmi pozoruhodný sociální počin na tu dobu, že...
Ve 30. letech dům koupil Oskar Semler, majitel prosperující továrny na výrobu gramofonových jehel. S pomocí architektů Adolfa Loose a Heinricha Kulky zde nechal vybudovat sídelní residenci.
Čas před prohlídkou jsme si ukrátili na zahrádce příjemné kavárny Semler.
Elegantní je už vstup a schodiště.
Při prohlídce se bohužel nesmí fotit. Dokonce sebou nesmíte mít jakékoli zavazadlo a ani telefon, pokud se vám nevejde do kapsy (což se mi do letních šatů opravdu nevešel).
Byt je jedinou Loosovou realizací v Plzni, kde byl uplatněn princip Raumplanu. Český ekvivalent tohle slovo myslím nemá, ale znamená to zjednodušeně plynulou návaznost prostor různých výšek. Pokud si to teď neumíte představit nebojte, nedávno jsem byla v jedné jeho vile a v příspěvku vám to ukážu na fotkách.
Tady jsem vyfotila alespoň obrázky před a po rekonstrukci, které se promítají v návštěvnickém centru.
Splnili jsme si přání. Koho zajímá architektura, bude určitě nadšený. Průvodce v bytech byl skvělý, vtipný, později jsme studiem literatury zjistili, že taky trochu pohádkář. Některé barvité historky si patrně vymyslel :o)
Paní průvodkyně v Semlerově rezidenci byla naprosto přesná až pedantská, tak na nějakou pohádku prostor nebyl :o)
V Plzni je ještě k vidění Brummelův dům a v příštím roce se otevře veřejnosti další Loosův prostor. Tak snad někdy.
Užijte si zbytek neděle a i sváteční pondělí!
Vaše Helena
PS: a to seznámení proběhlo naprosto skvěle!
0 komentářů