Příjemný večer vám všem!

S Luhačovicemi se rozloučím příspěvkem o ubytování. Vybrali jsme si jeden z apartmánů u paní Petry.

Důležité je (alespoň pro mě) nejen to co jím, ale taky kde. Tady to je opravdu radost a pohoda... bylo příjemné nechat se chvilku hýčkat.

Pokud nemusíte bydlet přímo na lázeňské promenádě, vřele doporučuji.

S Moravou se pro tentokrát rozloučíme v Moravské Třebové. Udělali jsme si u téhle renesanční perly zastávku na cestě domů. Jednou bych se moc ráda podívala i dovnitř.

Přeji krásný večer a příjemný víkend!

A plňte si sny! 

Vaše Helena

Příjemný večer vám všem!

Protože jsem tento týden nectili státní svátek a měli středu pracovní, dopřáli jsme si v pátek malý výlet. Mám sice připravený ještě příspěvek z Moravy, ale tohle vám prostě musím ukázat.

Bylinková zahrada u Hospitalu Kuks. Je to místo, kde se zastavíme i několikrát ročně, ale uvědomila jsem si, že v květnu jasem tam ještě nebyla. Ta zelená je... Prošli jsme od parkoviště habry lemovanou cestou na když se před námi rozprostřela zahrada, zůstali jsem prostě jen stát a zírat. 

Síla těch rostlin je neuvěřitelná. Docela by mě zajímalo, čím místní zahradníci hnojí :o)

Přijela v pátek fakt za tmy, naposledy snídala, takže hned zakrojila :o) Co? Upekla jsem toustový chleba do dortové formy a promazala - domácí lučina s okurkou, hermelínový salát a jakási pomazánka inspirovaná Španělskem - fuet, sušená rajčata, olivy, trocha červené cibulky.

A kytka - nádherná, měla jsem z ní sama radost. Z pardubické Květodílny...

Příjemný den, vážení.

Ještě několikrát se v příspěvku vrátím na Moravu. Luhačovice byly jen základnou, cesty nás zavedly na mnohá jiná místa. Tohle zastavení po práci jsem si moc přála a doufala, že vyjde. Vyšlo. Mnozí z vás jistě už podle první fotky vědí. Konečně jsem se podívala do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Těšila jsem se moc, podrobně jsem si prostudovala web, věděla jsem, že si koupíme hromadnou vstupenku na všechny okruhy.

Jenže...

Naše návštěva je, no jak to nazvat, poněkud s rozpačitými dojmy. 

Paní v pokladně byla sice moc milá, ale požadovanou vstupenku mi prostě neprodala se slovy, že to prostě nestihnu. Mé argumenty a protesty nebyly nic platné... No dobrá, užijeme si tedy podle její rady Dřevěné městečko. A máme tu hned další problém - náš Aaron. Psi mají do skanzenu vstup povolen (za vstupenku), musí být na vodítku a nesmí do objektů. To je jasné, takový požadavek naprosto respektuji. Jenže v Rožnově musí mít i náhubek! A pokud ho mít nebudou, případ bude řešen Policií ČR. To jsem se dočetla na všudepřítomných cedulkách, častějších než směrovky k toaletám.

Náš Aaron náhubek nikdy neměl a nemá. Nepotřebujeme ho ani u veterinářky, nikdy ho ani nenapadlo na někoho cenit zuby, natož kousat. Chápu, tohle mi paní může věřit, ale taky nemusí. 

Krčení ramen, úsměvy, je to nařízení a za depozit náhubek zapůjčí... No, budiž.

Nasazování taky zabralo nějaký čas a na čenichu mu vydržel přes tak, aby prošel turniketem. Nechápal, my taky ne.

Překvapilo mě vnitřní ladění do modré barvy. To myslím není úplně běžné ani na Valašsku.

Tady už celkem uklidněný pes. Myslím, že se mu o tom náhubku ještě zdálo...