Příjemnou sobotu všem!
Neklamná známka toho, že jsem zdravá, byla má touha projít se, vidět něco krásného, vnímat něco jiného než děsivé zprávy a katastrofické scénáře. Manžel byl pro, upravil si pracovní program a tak jsme si ve čtvrtek užili sluncem prozářenou Kutnou Horu.
V době, kdy je všechno zavřené je Hora jednou z měst, kde to až tak nevadí. Můžete se toulat dle libosti uličkami a náměstíčky lemovanými domy snad všech historických slohů.
Vždycky se musím zastavit u kamenné kašny - stojí tu tolik století. Ty úžasné gotické detaily mám moc ráda.
Pokračovali jsme k Jezuitské koleji a
Na chvíli se k Barboře otočíme zády a užijeme si překrásné výhledy - na Kostel Matky Boží, na vinice, terasy, královskou cestu.
A tady už máme tu perlu. Pochopitelně doporučuji i prohlídku interiéru, až to půjde, zklamáni nebudete, ale i obejít jí stojí skutečně za to.
Vnější opěrný systém - jednoduše ta pilířová žebra jsou charakteristickým rysem chrámu a musím říct, že mě nepřestávají fascinovat.
Okolí je krásně upraveno.
Vidět tyhle uličky tak prázdné je skutečně mimořádné.
Ve čtvrtek jsme netušili, jak dobré bylo načasování. Myslela jsem, že vás budu inspirovat k jarnímu výletu, ale stačil den a všechno je jinak.
Není to lehké, ale neklesejte na duchu, opatrujte se a dávejte na sebe pozor.
Moc vás zdravím!
Vaše Helena
