Přeji hezký zbytek neděle a klidný pracovní týden.

Vaše Helena

Sada v jemných barvách na uložení drobností v koupelně nebo třeba na toaletním stolku.
Ze zbytku jsem udělala ještě pruhovaného mrňouse.


 Musím říct, že mě ta struktura baví, určitě ještě něco vymyslím.



Aktuálně doufám, že jste všichni v pořádku a bez úhony jsme přestáli vítr, déšť i kroupy a nevím co ještě nám dnes příroda nachystala. Snad máme před sebou klidný večer a noc.

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Byl tak krásný podzimní den, pro si neužít hodinku romantiky.
Na tomhle místě stál už gotický hrad, ale tuhle podobu má teprve po přestavbě kolem roku 1900. Může za to tehdejší velmistr Řádu německých rytířů arcivévoda Evžen Rakouský.



Hrad byl sice částečně otevřený, ale probíhalo v něm natáčení. Pravděpodobně sté :o) Je opravdu nepočítaně pohádek a filmů, kde je ho možno vidět. Našich i zahraničních. Nedivím se. Dokonalé kulisy.



My jsme se opravdu potřebovali jen protáhnout a projít třetího člena výpravy... A tak se prolítal v přilehlém parku zlatým listím, nechal se podrbat od německy mluvících herců ve středověkých kostýmech a paní průvodkyně, já se pokochala, trochu fotila a jeli jsme směr domov. Tedy ještě byla malá zastávka v Lošticích pro tvarůžky :o)


A teď ještě něco aktuálního.
Včerejší večer, Praha, krásný palác Fenix a v něm Studio Dva.
Představení Klíště, úžasní pan Polívka a pan Lasica. Báječný můj muž, který naslouchá mým přáním - ty vstupenky mi dal k Vánocům.


Skvělý večer to byl...

Příjemný večer všem!

Zná ho asi každý, každý se s ním asi v dětství setkal a řekněme si na rovinu, nebyla to zrovna nejoblíbenější výtvarná technika. Dlouhé hodiny rytí do kousku lina, výsledek v nedohlednu, děti jsou netrpělivé... jenže pak, po hodinách se stalo to kouzlo, když ten rozrýpaný kousek prošel barvou a lisem.
Na tohle všechno jsem myslela předminulou sobotu v chrudimské Galerie Art na vernisáži linorytů výtvarníka, grafika, tiskaře a vynálezce Miloše Slámy.


Řeknu to rovnou - byla jsem okouzlená! Stále mi není jasné, jak se to, co jsem tam viděla, dá vytvořit právě linorytem.


Tolik pokory, trpělivosti, jemnosti a preciznosti.



Možná vás zaujalo to, že je pan Sláma vynálezce. Vymyslel a sestrojil unikátní tiskařský lis.


Pokud budete mít cestu do Chrudimi, v galerii se zastavte. A pokud ne - víc informací i samotných obrázku najdete zde . Tam jsem si vypůjčila i fotku pana Slámy z workshopu, který probíhal před vernisáží.

A Teď ta sranda. V pardubickém divadle právě probíhá Grand festival smíchu. Vybrali jsme si několik představení, první z nich jsme už viděli. Nekorektní skeče v podání Tros Boys, tedy Lukáše Pavláska,  Josefa Poláška a Jakuba Žáčka je prostě... prostě sranda. Tu nekazí ani správně vyšinutý pianista Zdeněk Král. Chcete-li vypnou, bavit se a třeba i chechtat, doporučuji.


Viděli jste v poslední době nějaké divadlo? Pokud se povedlo, budu ráda za typ...

Moc vás zdravím!
Vaše Helena

Vaflový vzor jsem chtěla vyzkoušet dávno. Znáte to, všechno má svůj čas. Je velmi jednoduchý - vlastně kombinace dlouhých a reliéfních sloupků.



Jako poutko jsem použila koženou šňůrku.




Ani já jsem domů nepřišla s prázdnou.


Od Jitušky jsme dostaly krásný zimní relaxační balíček,


Ilonka přinesla každé z nás čaj se jménem a tulipány


a od Věrušky půvabnou keramickou růži.


Shrnuto a podtrženo - hezký večer.

Budu přát sobě i vám všem, aby ty příjemně prožité večery převažovaly.
Mějte se moc krásně!

Vaše Helena

My dvojnožci, i tenhle čtyřnožec. Jednou ho kvůli fotce budu muset asi přilepit k pařezu. Jsou to zbytečnosti, které ho zdržují od zkoumání terénu :o)


Alespoň tedy pár zasněžených háčkovaných stromů - popis na hvězdu se stromy se mi líbil, trochu jsem si upravila a pro jistotu jsem udělala hvězdy dvě - jednu pro kamarádku a jednu pro sebe.



Vánoční dekorace jsou uklizeny, ale zajíčky rozhodně ještě jen tak vytahovat z krabice nehodlám. Třeba se ještě alespoň trochu zimy dočkáme.



Tak mám doma šišky všech druhů - musím si je bránit před Aaronem. Myslí si, že co je z lese, to je jeho :o)
A hyacinty a první tulipány... jako každý leden.

Kotěra nenavrhl, jak už to v té době bývalo, jen budovu samotnou, ale i dveře, parkety, svítidla i nábytek. Ze zařízení se nedochovalo téměř nic, ale majitelům se podařilo shromáždit jedinečnou sbírku nábytku a zařizovacích předmětů, které vznikly v době, kdy byla vila postavena. V pokojích hotelu můžete obdivovat nábytek od takových mistrů, jako byl Gočár, Loos, Janák nebo Jurkovič.


Kdo by odolal kávě v takové restauraci. Musím tedy říct, že prostředí odpovídalo i chování číšníků, servis a jídlo samotné...


Ač jsem myslela, že na sladké nemám po Vánocích ani pomyšlení, neodolala jsem a dobře jsem udělala. Krémový dortík z bílé čokolády, horké višně v griotce a krystalizovaná máta byl skutečně skvostný.


Velmi ochotný byl i recepční, dovolil mi projít chodby hotelu...



A ještě vyběhnutí po pár schodech na letní terasu restaurace.