Krásný den všem!
Ještě naposledy se podíváme na kouzelný ostrov. Kolem krámku jako z pohádky jsme kroužili po klikatých silničkách maličko do vnitrozemí. Dočetla jsem se totiž, že u vesnice Papagiades najdeme římskou vilu. Nebo to, co po ní zbylo...
Našli jsme místo na zaparkování a první, co jsme viděli byly zbytky vesnice, která k vile náležela. V 16. století tu podle benátského sčítání lidu bylo téměř 600 obyvatel.
Místo to je nádherné, na úpatí kopce, všude políčka a olivové háje na terasách... Všude klid a ticho.
V dobrém stavu je kostel sv. Kateřiny, uvnitř s ikonou ze 14. století, bohužel bylo zavřeno.
A už ji vidíme. Benátská vila Etia neboli Villa De Mezzo
Etia je název vesnice, vrchol rozkvětu byl právě v době benátské okupace, ale podle různých nálezů existovala už v byzantském období.
Obyvatelé vesnici opustili v 50. letech 20. století.
U vchodu do třípatrové vily se dodnes nachází nápis "INTRA VOSTRA SIGNIORIA SENZA RISPOTTO". Zjednodušeně řečeno "vstupte bez studu" Tak jsme vstoupili.
Vesnice bývala soukromým majetkem benátské rodiny De Mezzo. Jejich dům byl trojpodlažní, dochovalo se tedy jen přízemí a ve výjimečných případech se dá vstoupit na střechu. Využívá se ke kulturním událostem a průvodce pravil, že se stále nacházejí části domu a v jisté rekonstrukci se pokračuje.
Tento dům je považován za jeden z nejvýznamnějších příkladů benátské architektury na Krétě.
Benátčané odešli, přišli Turci a i ti využívali vilu jako ubytování pro důstojníky.
Všimněte si okenního překladu z olivového dřeva - dům spadl, dřevo drží...
Loučíme se s krásným místem i celou Krétou.
A ještě pohled na část suvenýrů, které jsme přivezli - typické sladkosti a vynikající oříšky, rozinky a datla jako malované. Sousedka mi z Itálie vozí výborný čaj z horských bylin. Tady jsem na něj narazila taky, tak uvidíme...
A nesmí chybět zásoba koření a bylinek. Bylo i něm o málo kosmetiky - s olivovým olejem, oslím mlékem, to jsem zapomněla vyfotit.
Tak sbohem, Kréto! Snad někdy příště nashledanou...
Mějte krásné dny!
Vaše Helena
