Sincerely Helena

...hejno slepic...

Neklamná známka toho, že jsem zdravá, byla má touha projít se, vidět něco krásného, vnímat něco jiného než děsivé zprávy a katastrofické scénáře. Manžel byl pro, upravil si pracovní program a tak jsme si ve čtvrtek užili sluncem prozářenou Kutnou Horu.

V době, kdy je všechno zavřené je Hora jednou z měst, kde to až tak nevadí. Můžete se toulat dle libosti uličkami a náměstíčky lemovanými domy snad všech historických slohů.

Procházela jsem ta místa opravdu mockrát (nemáme to daleko) a pokaždé objevím něco dalšího, krásného, co mi potěší oko i duši.

Vždycky se musím zastavit u kamenné kašny - stojí tu tolik století. Ty úžasné gotické detaily mám moc ráda.

Pokračovali jsme k Jezuitské koleji a

podél ní neomylně směřujeme k dominantně Kutné Hory, stavbě zapsané na seznam Unesco, k Chrámu sváté Barbory.

Na chvíli se k Barboře otočíme zády a užijeme si překrásné výhledy - na Kostel Matky Boží, na vinice, terasy, královskou cestu.

A tady už máme tu perlu. Pochopitelně doporučuji i prohlídku interiéru, až to půjde, zklamáni nebudete, ale i obejít jí stojí skutečně za to.

Vnější opěrný systém - jednoduše ta pilířová žebra jsou charakteristickým rysem chrámu a musím říct, že mě nepřestávají fascinovat.

Okolí je krásně upraveno.

Vidět tyhle uličky tak prázdné je skutečně mimořádné.

Úžasný arkýř na Hrádku (dnes Muzeum stříbra).

Chodila jsem městem a myslela na svoji báječnou přítelkyni, která se tu narodila. Myslela jsem na jeden den před lety, který jsme si tu spolu užily, na kávu na Kozím plácku, na její vyprávění... Věřím, že si ho ještě zopakujeme.

Ve čtvrtek jsme netušili, jak dobré bylo načasování. Myslela jsem, že vás budu inspirovat k jarnímu výletu, ale stačil den a všechno je jinak.

Není to lehké, ale neklesejte na duchu, opatrujte se a dávejte na sebe pozor.

Moc vás zdravím!

Vaše Helena

74komentářů

, by Helena Davidová

háčkování, zima

...háčkované šišky...

70komentářů

, by Helena Davidová

Aaron, háčkování

...romantický šál...

68komentářů

, by Helena Davidová

Aaron, rodina

...byl tu...

84komentářů

, by Helena Davidová

dobrý typ, radosti

...pražský koláč...

...aneb trocha inspirace na víkend.

Příjemný den, vážení!

Na pečení tohoto koláče jsem se chystala skutečně dlouho. Byla to velmi úspěšná premiéra, třeba se recept bude hodit i vám.

Než přejde k seznamu ingrediencí, něco z historie. Říká se mu pražský, ale jeho základ vznikl pravděpodobně v Saint Tropez. V roce 1955 si tam polský cukrář Alexandr Micka otevřel své pekařství a nabídl koláč podle receptu své polské babičky. Slavný Tarte tropézienne chutnal i Brigitte Bardot, která tam právě natáčela A bůh stvořil ženu... Už v témže roce se jeho varianta pekla i Praze. I když se celkem pochopitelně do těsta nepřidává aroma z pomerančových květů, dá se při použití kvalitních surovin upéct veliká dobrota.

Takže, jdeme na to. Kynuté těsto, tudíž v mém případě domácí pekárna. Postupně do ní vložíme:

150 ml vlažného mléka, 1 vejce, 250 g hladké a 250 g polohrubé mouky, 250 g majolky, špetka soli, 3 lžíce krupicového cukru, 30 g droždí

Pokud nemáte zkušenosti s majonézou v těstě - žádný strach. Nahrazuje tam tuk a vejce a těsto je pak velmi vláčné.

Než vykyne, připravíme si drobenku - po 100 g másla, hrubé mouky a krupicového cukru, 2 lžičky mleté skořice.

Z těsta uděláme dva bochánky, povrch potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme drobenou. Pečeme na 180 stupňů cca 20 minut.

Než nám koláče vychladnou, připravíme si krém.

200 ml mléka, 100 g másla, 1 sáček pudinku s pravou vanilkou, 3 lžíce moučkového cukru a lžičku vanilkového extraktu svaříme v hustý krém a necháme vychladnout. Ušleháme 400 ml smetany na šlehání (já už jen se ztužovačem, oslaďte si dle chuti) a šlehačku opatrně vmícháme do krému.

Koláče rozkrojíme a promažeme.

Nebudu zapírat, pochutnali jsme si :o)

A kdyby náhodou nebylo sladkého dost, mám tu ještě jeden typ. Před Vánocemi jsem za vánočku dostala bonboniéru. A jak vidíte, ne úplně obyčejnou...

Musím říct, že mě zaujal jak design loga, prezentace (taška, krabička, vizitka), tak i neobvyklý vzhled a pochopitelně špičková chuť čokolády.

Už jen jejich stránky https://kristyjan-chocolatiers.cz stojí za vidění. Mám moc ráda, když jsou věci takhle dokonale dotažené. Moc přeji manželům Kristýně a Janovi hodně úspěchů.