...den čtvrtý - Brescia...

středa, listopadu 26, 2025

Příjemný podvečer, vážení!

Ve středu jsem se trochu vzdálili od jezera Garda a zajeli jsme si na výlet do města Brescia (čti Breša). Auto jsme zaparkovali pod hradem, nepřehlédnutelnou dominantou celého města. Stále bylo letně teplo, ale stromy v parku se nedaly oklamat...

Castelo di Brescia je monumentální hradní komplex z 13. - 16. století rodiny Visconti. Uvnitř je několik muzeí, kam se můžete ponořit nepochybně na celý den. My jsme si užili překrásnou procházku exteriérem, po hradbách a zahradách.

Naše kroky dal směřovali na místo, kde jsem sice už před lety byla, ale zahlédnout kousek antiky si opravdu nenechám nikdy ujít.

Capitolium je římský chrám na náměstí Piazza del Foro, v jádru starověké římské Brixie. Spolu s divadlem, zbytky městského fóra a archeologickými vykopávkami paláce Martinengo tvoří nejvýznamnější komplex ruin a zbytků veřejných budov z římské doby v severní Itálii.

Stavba se připisuje císaři Vespasianovi, znovu objevena byla v polovině 19. století.

Komplex je od roku 2011 na seznamu UNESCO.

Jdeme dál kolem velice nenápadného kostela. Klidně by se dal přehlédnout. Vypadá spíš jako jeden z okolních domů. Ale už z minulosti jsem poučená, že na každý krásný kostel stojí jako solitér na náměstí. Dveře jsou otevřené, tak jdu dál... Santa Maria della Carita je barokní skvost a rozhodně stojí za podívání. Dočetla jsem se, že freska Madony milosrdenství na oltáři je jedno z posledních vyobrazení madony s odhalenými prsy.

Následoval další ze skvělých obědů. Děti našli bistro, kam chodí místní, žádný jídelní lístek, servírka vám prostě řekne, co kuchař ten den vaří. Bylo těžké si vybrat... ale nakonec to bylo jedno, vše bylo domácí, poctivé a vynikající!

Po jídle jsem se rozdělili. Terka měla pracovní konferenční hovor - má můj obdiv. Stačí ji klidný stolek v kavárně, počítač, telefon a sluchátka. No a káva :o) Manžel a Aaron šli na procházku a pak jí dělali společnost. Adam, jeho přítelkyně a já jsem se vydali na úchvatné místo. Navštívili jsme místní Pinacotecu.

Pinacoteca Tosio Martinengo je muzeum, které od roku 1851 vystavuje především obrazy místních umělců z 13. až 18. století. Současná sbírka muzea zahrnuje více než 800 obrazů a soch.

Muzeum bylo znovu otevřeno 17. března 2018 po devítileté rozsáhlé renovaci. A ta se opravdu povedla. Prostory jsou velmi elegantní, s možností posezení před uměleckými díly, dobře nasvícené, fotit se může dle libosti.

Galerie má v názvu dvě jména - hrabě Paolo Tosia věnoval své sbírky a hrabě Leonardo Martinengo da Barco svou knihovnu a sbírky vědeckých artefaktů.

Za pozornost stojí i samotný starobylý palác Palazzo Martinengo da Barco z 16. století.

Dokonalá zmrzlina a ještě jeden skvělý zážitek - ale ten si nechám někdy na příště. Přidám už jen chlupatého účastníka zájezdu a poslední pohled na město od hradu...