Příjemné odpoledne vám všem!
Četla jsem dal. Nic složitého, kynuté rohlíčky s rozinkami. A tak jsem je hned vyzkoušela.
Těsto připravila pekárna.
Potřebujeme:
120 ml vody, 100 g měkkého másla, 2 žloutky, 400 g hladké mouky, 50 g rozinek, 70 g cukru krupice, citronovou kůru, lžičku citronové šťávy, špetku soli a polovinu kostky droždí
Musím říct, že jsem se zarazila u té vody. Sladké těsto většinou zadělávám mlékem, jogurtem, podmáslím... Hledala jsem, receptů bylo hodně, ale všechny naprosto stejné. No, uvidíme...
Všechny přísady zpracovala pekárna, těsto vypadalo dobře. Rozkrájela jsem ho na 4 bochánky a ty nechala ještě chvíli kynout. Každý jsem rozválela a rozkrájela a 8 trojúhelníčků a ty stočila do rohlíčků.
Jsou dobré, nadýchané, voňavé. Chutná mi v nich ten jemný dotek citronové kůry, příště bych zkusila místo rozinek kandované citrusy, dobré by byly třeba i brusinky.
Na plechu ještě chvíli kynuly, já zatím lehce prošlehla bílek (jeden stačí) se lžící cukru a potřela s ním rohlíčky. Zbývalo jen posypat mandlemi a vložit do trouby předehřáté na 180 stupňů. Za 20 minut bylo hotovo.
Rohlíčky jsou hotové, ještě vás pozvu na procházku. Využili jsme totiž polohu hotelu a šli se ještě před snídani projít. Ve Werichově vile se už svítilo, uklízečky se činily...
Liduprázdná Kampa - to jsem si nemohla nechat ujít...
A už jsme na Karlově mostě - pohled na nábřeží a "zlatou kapličku"
a čelem vzad a je tu Hrad.
Přes Kampu zpět do hotelu.
A ještě pár vět k hotelu. Ubytovali jsme na na Kampě Ve staré zbrojnici. Je to hotel, kde jsme spali mnohokrát. Před možná 10 roky nám ho doporučil kamarád a od té doby jsme ho využívali jak při pracovních, tak i soukromých cestách. Dokonalá poloha, možnost parkování u hotelu, příjemné pokoje, vynikající snídaně. Pak přišel covid a hotel změnil majitele, respektive pronajímatele. Z výše jmenovaného se celkem nic nezměnilo. Jen poměry a personál.
Původní recepce je zrušená, do hotelu vcházíte zadním vchodem, v podstatě od popelnic. Recepční se vám bude věnovat, pokud tedy zrovna netočí pivo... Dočkali jsme se "legrace" začala - pokoj byl objednán předem na stránkách hotelu, hotelem schválená jeho velikost i cena. Ano, tušíte správně - cena byla vyšší a pokoj menší. Došlo až na telefonát manažerce hotelu, cena se nepatrně upravila, objednaný pokoj byl ovšem obsazený a místo omluvy jsme se dozvěděli, že mají chybu na svých vlastních stránkách (a je tam stále) a splést se může každý... Ne, ještě není konec. Následovala informace, že vybírají vratnou kauci 2.500 Kč! Tu lze zaplatit pouze hotově nebo kartou, nikoli kartou v telefonu (fyzicky jsme je sebou neměli a tak velkou hotovost taky ne). Po předchozím martýriu nám byla kauce milostivě odpuštěna. Nutno dodat a myslím, že to vědí i čtenáři mého blogu, cestujeme celkem často, ubytováváme se po celé republice i v Evropě, ale kauci jsme prostě neplatili nikde.
Hurá, máme karty od pokoje. Jediná cesta k nim vede přes hotelovou jídelnu a restauraci. Podotýkám, že je možno ubytovat se se psem, tudíž i pejsi chodí tamtéž. Myslím, že hygiena by si smlsla...
Po těchto epizodkách jsme si Prahu krásně užili. Všechno hezké končí a je tu čas odjezdu. Manžel odevzdává karty a tu se dozví, že bude čekat, až si slečna recepční najde čas a zajde se podívat do pokoje, zda jsem ho nezničili. Neplatili jsme přece kauci!!! Manžel zuřil až v autě, já bych se asi neudržela. A to jsem netušili, že nám nedovedli vystavit ani správný lístek na výjezd z parkoviště, tak vycouvat a zpět na recepci. Nutno dodat, že se jedná o hotel chlubící se čtyřmi hvězdičkami.
Konec konců, v Praze je hotelů nepočítaně, příště určitě vybereme nějaký, který nepatří do řetězce pana Pytlouna.
Dobře víte, že ráda a zdarma pochválím a doporučím kde koho, ale tohle tedy fakt ne. Příště už dojde na pochvaly, slibuji!
Mějte pohodové dny.
Vaše Helena
